
Martina dřela v Dánsku, aby vydělala peníze na společné bydlení. Její snoubenec zatím doma porušil všechny sliby, které jí dal. Jak se vyrovnat s krutou zradou a najít v sobě sílu začít znovu?
S Kryštofem jsme žili v malém podnájmu, šetřili na vlastní bydlení a plánovali svatbu. On pracoval v autoservisu, já studovala na zdravotní sestru. Pak přišla nabídka z Dánska – roční kontrakt v nemocnici za peníze, o kterých se mi v Česku ani nesnilo. Bála jsem se samoty, ale Kryštof mě pevně objal a slíbil, že na mě počká. A já mu věřila.
Viděla jsem jeho fotku s jinou
V Dánsku jsem brala hlavně noční směny, abych vydělala co nejvíc, a peníze jsem poctivě posílala na náš společný účet. Kryštof mi psal každý den, ale jeho zprávy se postupem času zkracovaly.
Po třech měsících jsem na sociálních sítích narazila na fotku z večírku u jedné známé. Kryštof na ní objímal cizí dívku, která se na něj dívala přesně tak jako kdysi já.
Když jsem se ho na to ptala, tvrdil, že se chtěl jen trochu rozptýlit a že o nic nešlo. Jenže pak mi kamarádka Jana napsala, že mě Kryštof podvádí prakticky od mého odjezdu.
Podvedl mě kvůli samotě
Hned jsem mu zavolala a zeptala se, jestli s někým spal. To ticho v telefonu bylo nekonečné. Nakonec z něj vypadlo, že se cítil osaměle, ale prý to nic neznamenalo.
„Myslíš, že já tu nejsem sama? Slíbil jsi, že na mě počkáš!“ křičela jsem do telefonu. Jen se trapně vymlouval, že to bylo silnější než on a že nemám z pár chyb dělat drama. V tu chvíli se ve mně něco zlomilo. Došlo mi, že zatímco já dřela pro naši budoucnost, Kryštof se vesele bavil v náručí jiných a vůbec se za to nestyděl.
Dáša (25): Kvůli upovídané tetě se můj snoubenec dozvěděl rodinné tajemství. Ohrozilo to naši svatbu
Už nevěřím na věčnou lásku
Na pár dní jsem se vrátila domů, abychom si to vyříkali osobně. Kryštof nevypadal ani trochu zkroušeně. Přiznal, že mě nechtěl ztratit, ale zároveň nechtěl být sám. „Tak jsi mi neměl nic slibovat,“ odpověděla jsem mu. Uvědomila jsem si, že je jen nevyzrálý kluk, který si bere všechno, co je zrovna po ruce. A na sliby i city druhých nehledí.
Vrátila jsem se do Dánska a veškerou energii věnovala práci. Bylo to těžké, rány se hojily pomalu. Kryštof se mě snažil kontaktovat, ale neměla jsem chuť s ním už cokoliv řešit. Bolest se časem zmenšila a já si uvědomila, že budoucnost se nedá budovat s někým, kdo nezná hodnotu loajality.
Už nevěřím na pohádky o věčné lásce, ale vím, že si zasloužím víc než jen drobky pozornosti od někoho, kdo mě zradí hned, jak zmizím z dohledu.
Další příběhy ze života
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].




