Petra (27): Můj snoubenec čeká dítě s jinou. Na druhou šanci může zapomenout, svatba nebude

Příběhy o nevěře: Můj snoubenec čeká dítě s jinou. Na druhou šanci může zapomenout, svatba nebude
Zdroj: Freepik

Petra se jen několik týdnů před svatbou dozvěděla, že ji snoubenec nejen podvedl, ale také čeká dítě s jinou. Druhou šanci od ní samozřejmě nedostal a svatba nebude. 

Jana Jánská
Jana Jánská 21. 08. 2024 04:00

Jakmile jsem ráno dorazila do práce, pustila jsem se do psaní zprávy, kterou jsem si hlavě skládala během víkendu. Chtěla jsem, aby byla informativní, ale zároveň vyjadřovala, jak se cítím - že mě to všechno bolí, ale že dokážu to překonat.

Je mi líto, naše svatba, která se měla uskutečnit za čtyři týdny, je zrušená. Bylo to těžké rozhodnutí, ale myslím, že jsem udělala dobře…“ začala jsem psát, ale slzy mi stékaly po tvářích a neviděla jsem pořádně na monitor počítače.

Čeká dítě s jinou

Ta zpráva se objevila jako blesk z čistého nebe. Před třemi dny mi můj snoubenec oznámil, že jeho náhodná známost je těhotná.

Víš, na svatbě mé sestřenice, na kterou jsi nechtěla jít, byla i její nejlepší kamarádka Marie,“ začal vyprávět. „Byla tam sama, tak jsem si řekl, že jí budu ten večer dělat společnost. Byl jsem na tebe trochu naštvaný a pil jsem. No a prostě se to tak nějak stalo...

Takže chceš říct, že je to moje vina?“ vykřikla jsem. „Potřeboval jsi rameno, na kterém by ses mohl vyplakat, a to rameno bylo v posteli?

"Zlato, je mi to hrozně líto. Je to celé absurdní! Ale ona trvá na tom, že si to dítě nechá, takže ho budu muset finančně podporovat. Ale přesto...

Tak si ji vezmi!“ přerušila jsem ho. Náš termín je teď volný. Stačí připravit nové pozvánky...’“

Ale... já ji nechci!“ vykřikl zoufale. „Záleží mi na tobě, copak to nechápeš?

No, mně už na tobě nezáleží,“ odpověděla jsem chladně.

Lituju, že jsem ti o tom vůbec řekl,“ pronesl rozzlobeně. „Mohl jsem to tajit. Dozvěděla by ses to po svatbě, pokud vůbec...

Celý víkend jsem strávila v slzách. Časem jsem ztratila přehled, co vlastně oplakávám. Ztracenou svatbu? Nebo spíš lituji sama sebe, protože jsem si málem vzala muže, který podlehne každé povolné huse?

Rodiče stáli při mně a podporovali mě. Máma mi dokonce nabídla, že za mnou přijede, ale já řekla, že raději budu sama.

Mami, od pondělí začnu informovat hosty, že svatba nebude, ale teď si chci trochu odpočinout. Děkuji, vaše podpora pro mě znamená hodně...“ řekla jsem s povzdechem.

Po mnoha hodinách pláče jsem nakonec usnula, byla jsem naprosto vyčerpaná.

Musela jsem tomu čelit

Pondělí přišlo rychleji, než jsem čekala. Neměla jsem jinou možnost, než se tomu postavit čelem. Plánovala jsem mladší hosty informovat o zrušení svatby e-mailem, zatímco starším členům rodiny jsem chtěla poslat stručné dopisy poštou.

Bohužel jsem pár dní předtím dala svůj notebook do opravy, takže jsem byla nucena použít pracovní počítač. Utřela jsem si slzy, dokončila psaní e-mailu, přečetla ho dvakrát, abych se ujistila, že zní správně, a pak jsem ho odeslala.

Až po odeslání mi došlo, že jsem zapomněla přidat e-mailové adresy rodiny a přátel. Komu jsem ho vlastně poslala? Rychle jsem otevřela složku s odeslanou poštou. Klikla jsem na poslední e-mail a zalapala po dechu. Moje zpráva o zrušení svatby byla odeslána chlápkovi ze servisu počítačů...

Minulý týden jsem s ním vyměnila spoustu e-mailů, protože mě rozčilovalo, jak dlouho trvá oprava. Neustále přicházel s různými výmluvami. Dokonce mi nabídl půjčení jiného notebooku, dokud nebude ten můj opravený, ale já odmítla.

Chtěla jsem zpátky svůj vlastní notebook. S tou roztomilou nálepkou na obalu, kterou pro mě navrhl můj snoubenec. Byla na ní dvě propojená srdíčka a uvnitř naše jména. Ne že by na ní dnes ještě záleželo...

Konečně dobrá zpráva

To je katastrofa! Proč jsem poslala e-mail zrovna jemu? Chtěla jsem mu zavolat a vysvětlit nedorozumění, když mi najednou zazvonil telefon. Byl to ten servisák.

Dobrý den, chtěl jsem se ujistit, že problémy, které jste zmínila, se netýkají notebooku, který jste u nás nechala...

Moc vtipné,“ odsekla jsem. „Ta zpráva samozřejmě nebyla určena vám. Poslala jsem ji omylem.

Omlouvám se, nechtěl jsem vás urazit. Byl to nepovedený vtip.

Nic se nestalo. Jen ten e-mail vymažte a na celou věc zapomeňte,“ doufala jsem, že zním klidně.

Jistě. Ale mám pro vás dobrou zprávu,“ pokračoval opravář. „Podařilo se mi získat chybějící součástku a dnes váš notebook opravím. Po obědě bude připravený k vyzvednutí.

Dnes?“ zaváhala jsem. Možná bych měla počkat s odesláním zpráv o zrušení svatby. Teď bych se měla soustředit na práci a tohle byla soukromá záležitost. A co když zase něco pokazím, ještě jsem se moc neuklidnila...

Moje zaváhání musel špatně pochopit, protože nabídl, že pokud si nemůžu přijít pro notebook, doručí mi ho domů. Souhlasila jsem.

Lék na zlomené srdce

V sedm večer zazvonil servisák u mě doma. Pustila jsem ho dovnitř a omluvila se za nepořádek. Od té doby, co jsem přišla z práce, jsem jenom seděla a brečela. Všude byly kapesníky.

V jedné ruce držel můj notebook a v druhé balíček. Překvapeně jsem se na něj podívala, když s úsměvem prohlásil: „Nejlepší lék na zlomené srdce jsou větrníky. Sám jsem to zažil, takže mluvím z vlastní zkušenosti...

Podívala jsem se na něj podezřívavě. Dělá si ze mě legraci? Ale ukázalo se, že to byla pravda. I on musel zrušit svatbu. Důvod? Jeho snoubenka si našla nového muže, mnohem bohatšího. Ten chlap vlastnil restauraci, kde plánovali mít svatební hostinu...

Naivně jsem si myslel, že ji to místo tak uchvátilo, když jsme dostali skvělou slevu,“ vyprávěl s očividnou hořkostí. „Za dva měsíce bylo po všem. Jediné, co jsem z toho měl, byla vrácená záloha v plné výši...

Přesně jsem věděla, jak se cítí! Povídali jsme si docela dlouho a po těch jeho větrnících se jen zaprášilo. Měl pravdu, cítila jsem se pak lépe.

Toho dne jsem se probudila sklíčená a s pláčem, ale spát jsem šla s úsměvem na tváři.

Se servisákem, mimochodem, jmenuje se Bernard (30), jsme si okamžitě padli do oka. Zpočátku byly naše rozhovory jako terapie, střídavě jsme se navzájem utěšovali. Teď, po roce randění, plánujeme svatbu. A tato svatba už se rozhodně uskuteční...

Další příběhy ze života →

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.

Na návštěvě u Zdeňka Podhůrského: Ze staré ruiny postavil dům, ve kterém jsou trámy z Karlových lázní z 11. století

Na návštěvě u Zdeňka Podhůrského: Ze staré ruiny postavil dům, ve kterém jsou trámy z Karlových lázní z 11. století

Související články

Další články