Facebook
Instagram
Otakar odjíždí za měsíc s manželkou k moři. K výročí svatby si dopřáli vzdálenější destinaci v podobě Spojených arabských emirátů. Dovolená zamávala s jejich úsporami a to Otakar ještě netušil, kolik utratí manželka za nové šaty, boty a další doplňky.
Manželka Jolana se asi zbláznila. Nikdy jsme výročí svatby neslavili a letos si najednou vzpomněla. A byla značně otravná.
Mám pocit, že výročí není třeba oslavovat
Neustále za mnou chodila a slyšel jsem pořád dokola totéž: „Otí, máme to výročí. Chtěla bych to oslavit nějak ve velkém, když už to dalo tolik práce. Třeba z toho budou nové líbánky. Potřebuji zažít něco pěkného. Chtěla bych nějakou exotickou dovolenou.“ Jolana byla jako kolovrátek, ale vyplatilo se jí to. Nakonec, abych měl klid, jsem souhlasil. Nechal jsem jí volnou ruku při výběru. Měl jsem pouze jednu podmínku, že nechci strávit celý den na cestě.
Představa, že by Jolana vybrala třeba Bali a já letěl šest hodin na první přestup, tam čekal a pak dalších třeba i jedenáct hodin do cílové destinace, mi naháněla hrůzu. Ne, jeden let bez přestupu. Dále jsem nechápal, co chce slavit. Naše manželství mělo k idylce daleko. První roky byly divoké. Pak si to sedlo a v současné době si žijeme každý po svém. Ale zase je doma klid. Jsme jako dva kamarádi s výhodami. Každý máme odpoledne svůj program a sejdeme se doma večer. O víkendu jsme spolu a divím se, že v klidu.
S manželčinou volbou destinace jsem neměl problém
Myslím si, že u nás zvítězil pocit zodpovědnosti. Nerozvedli jsme se kvůli dětem. Dnes už jsou to samostatní vysokoškoláci, my dva si navzájem obrousili třecí plochy a došli k závěru, že teď už nemá cenu se rozvádět. Na druhé straně musím říct, že jsme nikdy neznehodnotili naše manželství nevěrou. Hádali jsme se výhradně kvůli rozdílným názorům. A když na to přijde, je chuť, síla a touha, i ten sex nám vyhovuje. Známe se, víme, co má druhý rád a umíme si vyjít vstříc.
Jolana mi vítězně oznámila, že pojedeme do Dubaje. Deset dní budeme bydlet v luxusním hotelu s vlastní pláží. „Otí, večer budeme chodit do města, na drinky a necháme se taxíkem odvézt na všechny zajímavosti,“ zářily Jolaně oči. A já si pomyslel, že destinace je v pohodě a dál si žil svůj zajetý život. Do kufru si hodím trička, kraťasy, pár košil, plavky a kosmetiku. Za necelé dvě hodinky jsem sbalený a připravený k odjezdu.
Vybílený účet mi zvedl mandle
Jenže Jolana vzala přípravy velmi vážně. Tím, že spolu trávíme především večery, jsem si ani nevšimnul, že objíždí, a dokonce si nechává šít šaty na míru. A protože je to Jolana, kdo nakupuje, já ani nechodím do internetového bankovnictví. Nikdy nebyl důvod. Naše výdaje vždy byly nižší než příjmy. Chtěl jsem si koupit nový rybářský prut, a tak jsem se jen tak informativně mrknul na účet. Málem jsem omdlel.
Zbylo na něm pár tisícovek. Chápu, luxus v Dubaji něco stojí, ale kde byl zbytek financí? Pozorně jsem se podíval do historie a zjistil, že Jolana utratila osmdesát tisíc za oblečení, doplňky a boty. Obvykle nakupujeme v normálních obchodech, ale do Dubaje si Jolana pořídila několik šatů známých značek, kde se cena jedněch pohybovala okolo devíti tisíc. A to nemluvím o kabelce za dvanáct tisíc. I pantofle za pět tisíc mi přišly zbytečné.
Musel jsem sáhnout na rezervní účet a přeposlat si peníze, abych si mohl koupit aspoň ten prut. V hlavě mi tepalo zlostí, ale povznesl jsem se nad to. „Jolano, viděl jsem stav účtu. Takže dnešním dnem končíme s nákupy. Myslím, že si oslavu výročí užiješ ve velkém stylu, ale už chci být v klidu, aby mi z tebe nerupla cévka,“ snažil jsem se vše brát s humorem. Každopádně doufám, že se nic podobného opakovat nebude. Manželka totiž utratila za oslavu výročí dvě stě tisíc.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
