Pavel (40): Na chalupu jsem přijel odpočívat. Tchán ze mě ale udělal neplaceného dělníka

Když jsem vjížděl na dvůr chalupy svého tchána v jižních Čechách, měl jsem před očima jediný obraz: houpací síť pod jabloní, knihu a božský klid.

Celý rok jsem dřel v pražském korporátu, abych si mohl užít čtrnáct dní volna. Moje žena Lucie tu už týden byla s naším synem Vojtíkem, já se k nim měl jen připojit.

Sotva jsem však vystoupil z auta, objevil se tchán Karel a místo vřelého přivítání mi vtiskl do ruky hustě popsaný papír. Nebyl to seznam výletů, ale nekonečný seznam úkolů – od natírání plotu přes opravu okapů až po rytí záhonů.

Pavel (38): Takhle jsem si dovolenou nepředstavoval. Místo odpočinku mi tchyně vrazila do ruky rýč a seznam úkolů

Nebyla to dovolená

Když jsem se ohradil, že si chci hlavně odpočinout, tchán se mi jen vysmál. „V houpací síti můžeš ležet v té své Praze, tady se pracuje,“ prohlásil a hned mi připomněl, že nám před deseti lety finančně přispěl na svatbu a zařídil slevu na kachličky do koupelny.

Moje naděje na klid vzaly za své. Další dny mě budilo klepání na okno a následovala nekonečná dřina na slunci. Když jsem si stěžoval Lucii, odmítla se mě zastat. Tvrdila, že její otec toho pro nás hodně udělal a že bychom mu neměli odmítat pomoc.

Dny ubíhaly v neustálém koloběhu natírání, kopání a oprav, zatímco tchán na seznam připisoval stále nové úkoly. Večer jsem padal únavou a tělo mě bolelo při každém pohybu.

Vrcholem všeho bylo, když jsem se potil na žebříku při montování okapu a tchán mě zdola neustále komandoval s limonádou v ruce. Když mi z ruky vyklouzl šroubovák a spadl na beton, jen se mi vysmál: „Jak ty v tom městě vůbec pracuješ, když neudržíš ani nářadí?“

Kryštof (34): Postavil jsem dům na pozemku tchyně a tchána. Musel jsem udělat plot, aby k nám přestali chodit bez ohlášení

Nechci se nechat komandovat

V tu chvíli ve mně bouchly saze. Slezl jsem dolů a rázně mu oznámil, že s komandováním a citovým vydíráním je konec. „Vrátím ti všechny peníze za svatbu i s úroky, abys mě už nikdy nemohl takhle vydírat,“ vmetl jsem mu do tváře.

Tchán zůstal stát s otevřenou pusou. Zbytek pobytu se nesl v napjatém tichu. Tchán se mi vyhýbal a Lucie byla vzteky bez sebe, že jsem vyvolal konflikt.

Po návratu do Prahy jsem udělal přesně to, co jsem slíbil. Spočítal jsem všechny svatební dary a finanční výpomoci od tchána a poslal jsem mu na účet bezmála sto tisíc korun s jasným vzkazem v poznámce.

Lucie ztropila scénu. Tvrdila, že jsem zničil vztahy s její rodinou. Já jsem ale trval na svém – odmítal jsem být neplacenou pracovní silou na úkor vlastní důstojnosti.

Vlastimil (34): Tchyně s tchánem nám slíbili dům. Zrekonstruoval jsem ho, jenže pak si to rozmysleli

Naše vztahy se změnily

Mezi mnou a Lucií zavládlo chladné ticho. Trvalo několik dní, než jsme si dokázali promluvit bez křiku. A i když Lucie nakonec uznala, že její otec to přehnal, stále měla pocit, že jsem to celé vyhrotil zbytečně.

Dnes jezdí za rodiči se synem sama a já se kontaktu s tchánem vyhýbám. Ano, poškodilo to rodinnou pohodu, ale vím, že jsem musel říct dost, abych si zachoval vlastní důstojnost.

Petr (45): Nemůžu se dívat, jak tchyně s tchánem sponzorují švagra a moji ženu jen využívají

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].