Petr (45): Nemůžu se dívat, jak tchyně s tchánem sponzorují švagra a moji ženu jen využívají

Moje manželka Klára má bratra Michala. Ten o svých rodičích ví jen, když od nich něco potřebuje. Nejčastěji jezdí na návštěvu v době, kdy berou důchod. Na pomoc je tu moje manželka.

Pavel (43): Investoval jsem veškeré peníze do rodinného podniku a nic z toho nemám

Zajetý systém mi leze na nervy

I já svým rodičům pomáhám, ale máme to v rodině nastavené lépe. Se sestrou se v pomoci střídáme. Sudý týden pomáhám já a v lichý sestra. Pokud jeden nemůže, například z důvodu dovolené, vždy se na všem dohodneme. Komunikace je hlavním způsobem, jak nastolit v rodině pohodu a pocit, že nikdo není zneužívaný.

U nás doma to funguje skvěle. Rodiče neprotěžují ani jedno ze svých dětí a všichni k sobě hrajeme čistou hru. Bohužel vztahy v rodině Kláry jsou nehezké. Snažím se být manželce psychickou oporou, ale mnohdy je vidět, že to nestačí. Manželku rodiče vysávají. Nejen finančně, ale i psychicky.

Eliška (26): Opustila jsem přítele, protože neměl peníze. O pár let později je z něj milionář a randí s mou sestrou

Někdy je lepší být asi jedináčkem

Manželčin bratr Michal je svéráz. Jeho rodina si žije bohémským životem. Jejich mottem je hodně zábavy, málo práce a starostí. Zdrojem peněz jsou z velké části jeho rodiče. Mnohokrát se Klára se svým bratrem snažila dohodnout nějaká pravidla. Michal vše odkýve, aby měl klid. Ale nedodrží nic.

Klára je zodpovědná a nemá sílu nechat rodiče na holičkách. A tak, když jí rodiče telefonují, že k nim Michal s nákupem nedorazil, tak sedne do auta a jede jim nakoupit nebo uklidit. Kdyby toto byl jediný problém, já i Klára bychom to skousli. Jenže rodiče Kláře často nákup nezaplatí. Zapomenou nebo nemají peníze, protože je dali Michalovi.

Milan (70): Tvrdě jsem dřel, abych vydělal peníze. Dětem je nedám, chci z nich vychovat silné a samostatné lidi

Přístup rodičů mi leze na nervy

„Klárko, my teď nemáme peníze. Byl tu Michal a potřeboval založit. A tak jsme mu dali vše, co jsme měli. Nemá to jednoduché. Má tři děti,“ oznámili nám. Oba jsme věděli, že patnáct stovek za nákup už nikdy neuvidíme. Doma mi manželka řekla, že už toho má plné zuby.

„Naše děti od rodičů nedostaly nikdy ani pitomou čokoládu, protože se máme dobře. My pomáháme, my se staráme. A veškeré peníze odtečou Michalovi, který si věčně válí šunky na pohovce,“ rozčilovala se Klára. Mírnil jsem její emoce, i když jsem věděl, že má pravdu. I já sám cítím, že toho začínám mít plné zuby. Jenže co nejde změnit, to se musí vydržet.

Alena (21): Rodiče mě zahrnovali luxusem. Skutečný domov a lásku jsem ale poznala jen u babičky

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].