Olina (44): Syn mi svým chováním zkazil oslavu narozenin. Mám sto chutí se mu pomstít

Poslala jsem všem pozvánku. Rodičům, sestře s rodinou, tetičkám, strýčkům, sestřenicím... celé rodině. Bylo mi jedno, že to bude stát několik tisíc. Bylo mi jedno, že strávím několik dní vařením. Chtěla jsem velké setkání.

Olina (60): Před pár dny jsem oslavila kulaté narozeniny a ani jedno z dětí si nevzpomnělo

Velké přípravy byly vysilující

V pondělí jsem dojela na nákup alkoholických a nealkoholických nápojů. Měla jsem toho celý kufr u auta. V úterý jsem jela nakoupit různé pochutiny a vzala jsem i suroviny, které mají delší dobu spotřeby. Ve středu jsem absolvovala velký nákup zbytku potravin. Ve čtvrtek jsem uklidila celý dům a připravila největší místnost na setkání. Pátek patřil vaření.

Vstala jsem v pět ráno a začala se otáčet v kuchyni. Večer jsem byla spokojená. Upekla jsem dva dorty, slaný závin, masovou roládu, sekanou a naložila jsem maso. Večer jsem jsem si dala vanu a přemýšlela, zda jsem na nic nezapomněla. Zítřejší setkání pro mě bylo důležité. Několik let jsem v hlavě nosila nápad uspořádat velké setkání celé rodiny. Moje myšlenka, že rodina by měla držet pohromadě, se stala reálnou.

Marta (29): Společný víkend odhalil drsnou pravdu o naší rodině. Babička musela poslouchat, jak se stala přítěží

Můj syn je introvert, ale je třeba se přizpůsobit

Můj nápad na uspořádání rodinného setkání můj syn David nevzal pozitivně. David je introvert a nemá moc rád lidi. Tuto vlastnost zdědil po svém dědovi. Bohužel. Já mám povahu pozitivní a družnou. On je věčně zamračený. Ale vím, že umí být vtipný a s lidmi se bavit. Jen na to prostě musí mít náladu. Ještě než dorazili první hosté, jsem syna požádala: „Davide, prosím tě, je to pro mě moc důležité. Plním si tím nějaký svůj sen. A ráda bych, kdybys byl milý. Aby ses bavil, odpovídal na otázky a občas se na své příbuzné usmál.“

David se mé prosbě usmál. Přišla mu vtipná a slíbil mi, že se pokusí být společenský. Jenže stačily dvě nevinné otázky od tetičky a David se stáhnul do sebe. Stál opodál, nechtěl si sednout na židli, pozoroval, nemluvil a tvářil se tak, že jsem měla sto chutí mu jednu vrazit. Doslova mi zkazil náladu. Jeho asociální chování nechápu. Nějak nezvládám tolerovat, že se neumí hodit do polohy, kdy je ochoten se formálně bavit a být příjemný.

Ema (33): Mám nejhodnější tchyni na světě. Ani moje matka se jí nevyrovná

Smutný pocit z celé akce mám v sobě

David po čase zmizel do svého pokoje a mně bylo líto, jak se zachoval. Všichni příbuzní zhodnotili jeho chování jako podivné. „To je prostě David. Vždyť ho známe. Morous a tváří se nepříjemně celý život,“ pronesla moje teta. Její slova mě ranila. Umocnila pocit studu za svého syna. Celá oslava mi dala moc práce. Byla pro mě důležitá a můj syn mi nedopřál absolutní pocit štěstí.

Mám v sobě emoci a neumím s ní pracovat. Mám touhu se nějak zachovat, aby i David pocítil, že v životě nedostane vše, co chce. Přemýšlím, že mu přestanu prát prádlo nebo mu vařit. Davidovi je dvacet čtyři let. Studuje vysokou školu a vím, že na své kamarády je usměvavý. Póza, kterou má pro nás rodinné příslušníky, mě irituje. Asi jsem ho v životě příliš hýčkala a rozmazlila. Od narození jsem chápavá, milující, podporující a je to asi špatně. Protože člověka v životě posouvá především nedostatek a touha něco mít. David má vše.

Markéta (40): Manžel a synové zapomněli na moje narozeniny. Nikdy bych nečekala, že čtyřicátiny oslavím sama

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].