Ludmila (53): Mám nervy na pochodu ze svého syna. Zajímá ho jen počítač a kamarádi

Stala jsem se matkou ve třiceti. Syna jsem od mala cepovala k tomu, aby byl pořádný a své věci si uklízel. Ještě na základní škole plnil domácí povinnosti, jako bylo vynášení odpadků nebo vyklízení myčky.

Kryštof (52): Syn chtěl drahou narozeninovou oslavu jen proto, aby se mu nesmáli. Musel jsem zasáhnout

Studium na vysoké škole mi změnilo syna

Mirek studuje ve čtvrtém ročníku vysoké školy. Bude z něho strojař. Bydlíme v Liberci, a tak to nemá do školy daleko. Syn bydlí doma a do školy chodí pěšky. Jsem rozvedená a s Mirkem bydlíme ve třípokojovém bytě. Syn má svůj pokoj, já mám svou ložnici, máme společný obývací pokoj s kuchyňským koutem.

Jsem psychicky unavená z pořádků, které panují u nás doma. O vše se starám já. Mohla bych se se synem hádat každý den několikrát. Ale nechci. Chci doma klid. Nemám zájem dívat se na otrávený obličej syna. A tak trpím. Mám dlouhou řadu povinností, které musím po práci zvládnout. A mám pocit, že Mirek sedí jen u počítače a hraje hry.

Karel (55): Chtěli jsme synovi a snaše pomoct s bydlením. Hádáme se kvůli jídlu i účtům za vodu a elektřinu

Jsem domácí služka

Každý den se musím stavit po práci na menší nákup. Snažím se, aby v lednici bylo hotové jídlo. Jenže poslední dobou se často stává, že si Mirek objednává jídlo s donáškou, a jídlo uvařené mojí osobou v lednici zůstává. „Mami, nemám na to chuť. Vaříš furt to samé dokola. Neustále se u nás střídá dvacet jídel a už mi to leze krkem,“ slýchávám často.

Mirka nechápu. Vím, že dostává dost peněz od svého otce, ale myslím si, že je nemusí projíst. Může si za ně něco hodnotného koupit a ne platit jídlo s dovozem. Jenže Mirek je mlsný. Už jsem vzdala svoje přednášky o plýtvání jídlem a radši si nosím do práce uvařené jídlo k obědu a dojídám to k večeři. Něco málo vyhodím, ale minimalizuji ztráty na minimum.

Eva (38): Švagrová kupuje synovi drahé vánoční dárky, já nemám ani na adventní kalendář pro děti

Nepořádek všude, kam se podívám

Nejvíce mě vytáčí nepořádek, který můj syn má v pokoji. Pod počítačovým stolem se válí plastové lahve od pití, různé obaly od sladkostí a dokonce i plastové boxy od objednaného jídla. Jednou za týden se naštvu a požádám syna, aby si pokoj uklidil. Neochotně a naštvaně vstane od hraní počítačových her.

Nedokážu si představit, že bude Mirek i po skončení studia bydlet se mnou a já budu muset trpět jeho chování a dál mu dělat služku. Ani to vyžehlené prádlo si neumí dát do skříně. Jednou jsem viděla, že hromadu čistého prádla hodil na zem k posteli. Byl unavený a úklid prádla do skříně byl pro něho nadlidský výkon. Vnímám sebe jako služku a není mi v této pozici dobře.

Evžen (32): Nechápu, kde je problém. Partnerka tvrdí, že celý den něco dělá, ale doma je šílený nepořádek

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].