
Lucie měla starost o svou fenku Bellu, která začala mít vážné zažívací potíže. Jednoho dne zjistila, že její sousedé Bellu tajně přikrmovali sladkým. Požádala je, aby to nedělali, ale se zlou se potázala.
Žiji v malé vesnici, kde každý zná každého. Po maturitě jsem si celý rok přivydělávala v místní kavárně, abych si mohla splnit sen – pořídit si štěně zlatého retrívra.
Bála jsem se o svého psa
Když chovatelská stanice oznámila nový vrh, neváhala jsem ani minutu. Přála jsem si fenku a měla jsem štěstí – na výběr byly hned dvě. Jakmile jsem dorazila na místo, jedno ze štěňat se ke mně rozběhlo. Bylo rozhodnuto. „Budeš Bella,“ pošeptala jsem té malé chlupaté kuličce, která mi na oplátku olízla celou tvář.
Po několika měsících začala mít Bella vážné zažívací problémy. Střídaly se u ní průjmy a zvracení. Přestože jsem ji krmila jen nejkvalitnějšími granulemi a pamlsky doporučenými veterinářem, její stav se nelepšil. Náklady na různá vyšetření se vyšplhaly na více než 12 000 korun.
Sousedé krmí mého psa
Jednoho odpoledne jsem si četla na terase, schovaná za keřem. K našemu plotu přišla sousedka a, protože mě neviděla, bez rozpaků vytáhla z kapsy kus bábovky a prostrčila ho Belle. Ta ho s chutí zhltla.
V tu chvíli mi všechno docvaklo. Vyběhla jsem k plotu a důrazně ji oslovila: „Tohle je důvod, proč je nemocná! Proč jí to děláte? Prosím, přestaňte ji krmit.“ Sousedka se ohradila, že jí přece neubližuje, a že jsem na svůj věk příliš drzá.
O pár dní později jsem nachytala jejího manžela, jak Belle hází přes plot párek. Když jsem ho stejně rázně požádala, aby to nedělal, tvářil se smrtelně uraženě.
Během týdne jsem zjistila, že Bellu takto „přikrmují“ i další sousedé. Bohužel, jakákoli domluva byla marná. Mé prosby ignorovali a tvrzení o zdravotních problémech Belly považovali za výmysl.
Celá vesnice mě pomlouvá
Nezbylo mi než obejít sousedy a oficiálně je upozornit, aby přestali krmit mého psa. Dodala jsem, že pokud se to bude opakovat, budu nucena podat trestní oznámení a soudně vymáhat náhradu škody za veterinární léčbu.
Jak už to na vesnici bývá, okamžitě o mně začali šířit pomluvy, že já jsem ta zlá, která jim bezdůvodně vyhrožuje policií. Musím se zkrátka obrnit trpělivostí. Za pár týdnů se objeví nové téma k řešení a na mě se snad zapomene.
Další příběhy ze života
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].




