Lída (41): Zašla jsem za kamarádkou na návštěvu a zůstala v šoku. Zavařeniny má i v koupelně a na toaletě

Bydlení v bytě má svoje zákonitosti. A moje rodina je respektuje. Prostě máme málo místa k životu, a tak věci zbytečně neskladujeme. Respektive si nekupujeme nic, co nezbytně nepotřebujeme. Takže oblečení nosíme až do úplného zničení a nikdo z naší rodiny nemá víc než jednu zimní bundu. Tak to prostě je. Skříň není nafukovací.

Tadeáš (29): Až teď v létě jsem zjistil, jak nudná moje partnerka je. Místo návštěvy kaváren tráví dny v kuchyni

Moje rodina to má v hlavě srovnané

K našemu bytu patří i malý sklep. V něm máme uskladněné sportovní vybavení, pár zavařenin a brambory. Ale převážně nakupujeme jen to, co sníme. Víme, že to není moc ekonomické, ale co naděláme. Někdo, kdo žije v domě, si může na podzim koupit metrák levných brambor a skladovat je až do jara ve sklepě. Na to my nemáme místo. Takže na podzim koupím dvacet kilogramů brambor a když dojdou, holt kupuji brambory drahé. Když dostaneme od příbuzných košík ovoce a nejsme schopni ho sníst, zbytek zavařím. Ale jestli tímto způsobem vyrobím za rok třicet sklenic, vejde se mi to do sklepa na poličku. A během několika týdnů to sníme.

Už roky se kamarádím s Danou, která je stejně jako já vdaná a má dvě děti. Její rodina bydlí také v bytě. Ale Dana je vetešník. Její byt praská ve švech. Dana má uklizeno, ale všude v bytě jsou nějaké skříně, vyskládané plastové krabice a její byt na mě působí depresivně. Já mám ráda minimalismus. A proto mám v každé místnosti velkou vestavnou skříň, kde má každý člen rodiny věci a zbytek místnosti je čistý. V kuchyni mám jednu skříň, která slouží jako spíž. V žádném rohu místnosti mi nestojí věci. Mou filosofií je, že čistý byt se rovná čistá duše.

Laura (21): Každého muže překvapí můj apetit. Z pozvání na piknik jsem v sedmém nebi

Zavařeniny všude, kam se podíváš

Dana mě pozvala na návštěvu, protože je v dlouhodobé pracovní neschopnosti a jsme zvyklé se pravidelně vídat. Ale k Daně do bytu chodím nerada. Hned bych jí to tam celé předělala a uspořádala. Ale možná bych na to byla krátká, protože Danina rodina má dvakrát tolik věcí jako máme my. Dana navíc ráda zavařuje. Nesmyslně. Zbytečně. Podle mého si přidělává práci a ve výsledku její výtvory podle mého nejsou ani chutné. O tom jsem přesvědčená po mé poslední návštěvě, kde jsem zjistila, že Dana zavařila padesát kilogramů brambor.

„Dano, ty jsi šílená. Proč zavařuješ brambory? To musí chutnat jako bláto,“ divila jsem se při pohledu na všudypřítomné sklenice. Kamarádka mi vysvětlila, že to byla rychlovka. Dostala zdarma brambory, protože už začaly klíčit , a tak se rozhodla je zpracovat. Oloupala je, nakrájela na kostky a zavařila je do lahví ve slaném nálevu. Prý takto vydrží i několik měsíců. Nezvládla bych takto žít. Otevřela jsem dveře na toaletu a nepřekvapilo mě, že na zadní straně místnosti byly poličky a na nich zavařeniny. V koupelně na zemi pod umyvadlem byly vyskládané zavařeniny také.

Petra (34): Kamarádka mě přemluvila ke společnému podnikání. Dodnes splácím dluhy, které udělala

Zbytečná práce a vyhazování peněz

„Dano, myslím si, že jsi utratila víc za energie při zavařování, než kdybys sis koupila chutné nové brambory, kdykoli budeš potřebovat. Obdivuji tě. Nedokázala bych takto dřít a navíc bydlet jako ty,“ šetrně jsem sdělila svůj názor. Dana si mlela svou o tom, že teď už jen vyklopí brambory ze sklenice, ohřeje je v troubě a má oběd na stole. A prý ze zavařených brambor zkusí udělat i hranolky. Nakrájí je na požadovaný tvar a osmaží v hrnci. Záležitost několika minut. Podle jejího výrazu v obličeji je na svůj způsob života pyšná.

Já ale nechápu jednu věc. Kam dává prázdné sklenice? To musí mít takto byt plný sklenic trvale. Nejen jen v době, kdy její zavařovací mánie vrcholí. A navíc nejsem přesvědčená o tom, že zavařované potraviny jsou lepší než čerstvé. Bydlíme v bytě, nemáme tolik práce s úklidem, a tak si myslím, že uvařit oběd z čerstvých surovin nedá zase tolik práce. Dana je fajn ženská, ale v tomto se neshodneme. A její letošní nápad se zavařenými bramborami předčil vše, co jsem u ní doposud viděla.

Mirka (51): Kamarádka obětovala život matce, která ji terorizuje. Nemůže ani na kávu, aniž by dostala vynadáno

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].