Pavla (39): Pohádala jsem se se synem a nechala ho odejít k tátovi. Teď toho velmi lituji

Den po vysvědčení jsme se synem strašně pohádali. Vše skončilo tak, že si sbalil kufr, práskl dveřmi a odešel. Zní to strašně, ale nechala jsem ho jít. Věděla jsem, že je u svého otce v bezpečí. Bývalý přítel má Tadeáše moc rád. Je to hodný, ale poněkud nezralý chlapík. Co když tak syna ztratím, protože mu táta vše dovolí a nic u něj nemusí? Co bude po prázdninách, až nastoupí zase do školy?

Mohlo by Vás zajímat:

Agáta (43): Pubertální syn se vymkl kontrole. Poflakuje se po nocích s podivnou partou a na mě úplně kašle

Řekl, že se balí

„Nejsi normální!“ křičel na mě ten den. „Všichni moji kámoši můžou být doma sami, jen já musím k babičce jako nějaké mimino!“ pokračoval hlasitěji a hlasitěji. Stála jsem v kuchyni, utírala jsem si ruce do utěrky a snažila se nedívat mu do očí. Nechtěla jsem se rozplakat. Jenže on nepřestával. „Tady se nedá žít, všechno mi zakazuješ. Táta je úplně jiný, s tím se vždycky domluvím!“ No a pak najednou práskl o zem časopisem, který držel v ruce, a zaječel, až mu hlas přeskočil... „Balím a jdu k němu. Nikdo mi v tom nemůže bránit, je to můj táta!“

V tu chvíli mi ruply nervy. Už to ve mně bublalo dlouho – vysvědčení plné trojek, neustálé poznámky ze školy, skoro každodenní hádky, odmlouvání. Měla jsem pocit, že na Tádu prostě nestačím. „Tak se sbal a běž!“ vyjela jsem na něj. Syn si naházel věci do batohu a opravdu odešel! Bývalý přítel bydlí čtvrt hodiny pěšky ode mě.

Mohlo by Vás zajímat:

Luisa (45): Bála jsem se, že se syn zapletl s drogami. Tak jsem ho sledovala a pravdu mě překvapila

Láďa se smál

S tatínkem Tadeáše nežiji už osm let. Láďa je bohém, „hipík“ a věčný kluk. Měla jsem pocit, že jsem spíš jeho máma a syn jeho mladší bratr než jeho partnerka. Rozešli jsme se ale v dobrém. Láďa s každým vychází jen „na pohodu“.

Pochopitelně byl vždy ten hodnější, nic neřešil, nevychovával, jen se synem blbnul. Klidně si dali zmrzlinu k snídani a koukali na mě jako na blázna, proč se mi to nelíbí. Když jsem mu po odchodu syna volala, co se stalo, řekl jen: „Je to rebel po mně. Nech ho, ono se to přes léto srovná.“ V to jsem doufala, neuměla jsem si představit, jak by jejich soužití fungovalo během školního roku. Také bychom vše museli upravit soudně. A do toho se ani jednomu z nás nechtělo.

Synovi jsem druhý den zavolala, zvedl telefon až napotřetí. „Je to tady super. Táta koupil stan a pojedeme na fesťák!“ Myslela jsem, že mě omejou, vždyť mu je dvanáct. Co bude dělat na rokovém festivalu? Ale věděla jsem, že pokud bych měla někoho poučovat, tak spíš jeho tátu. Mlčela jsem.

Mohlo by Vás zajímat:

Milena (48): Zjistila jsem, že si syn přivydělává jako luxusní společník. Je mi z toho zle

Začínám litovat

Třetí den ráno jsem se probudila a první, co jsem udělala, bylo, že jsem otevřela dětský pokoj. Byl tak prázdný. Tádík mi víc a víc chybí. „Co když ho nadobro ztratím?“ říkám si opakovaně. Asi jsem to přepískla.

Jenže co teď s celou situací? Když syna odvezu „násilím“ zpět, naše vztahy se ještě více vyhrotí. S bývalým přítelem jsem několikrát telefonovala, řekl mi, ať si oddechnu, že je vše „cajk“ a že to zvládá na pohodu. Umím si tu pohodu představit…

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Míša (44): Manžel mi řekl, že si mě neměl raději brát. Kvůli špatnému prospěchu našeho syna

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].