Pavlína (44): Závidím kamarádce, jak si s manželem užívají života. Můj skrblík drží kasu a nepustí peníze za zbytečnosti

smutná, zklamaná
Zdroj: Freepik

Pavlína se právě vrátila s poznávacího zájezdu, kde byla s manželem. Společnost jim dělali přátelé. Zatímco kamarádka si s manželem zahraniční poznávací pobyt užili, oni to měli zase nízkonákladové.

Adéla Šťastná
Adéla Šťastná 15. 07. 2025 10:00

Celé své manželství vnímám manžela jako spořivého. Asi jsem se v tom naučila žít, možná zavírám oči před realitou, ale letošní poznávací zájezd mi otevřel oči.

Když se život užívá, je to hned veselejší

Zaplatili jsme si poznávací zájezd do Itálie. Já s manželem a moje kamarádka s manželem. Známe se řadu let, ale na dovolenou jsme společně vyrazili poprvé. Naše rodiny mají stejnou životní úroveň, jelikož máme všichni stejného zaměstnavatele. Shodně žijeme v panelovém domě a shodně máme dvě děti.

Když s manželem jezdíme na poznávací zájezdy, tak jsem zvyklá, že doma připravím chleba s poličanem. Vezeme si s sebou minerálku na několik dní a doma připravená svačina nám vydrží někdy i tři dny. Manžel je totiž spořivý člověk. Ze začátku mi to lezlo na nervy, ale pak jsem pochopila, že tento boj nevyhraju.

Jediná cesta je umět se přizpůsobit

A tak jsem se přizpůsobila. Holt jsem přijala skutečnost, že jíme svačinu z domova a mohu si nechat zdát o večeři v restauraci. Tak nějak jsem za ty roky zapomněla, že by se dalo cestovat i jinak. Stalo se pro mě normou, že sedím na posteli v penzionu a žvýkám namazaný chleba z domova.

Ve stejném duchu jsem připravila vše i na letošní dovolenou. Zaplatili jsme si poznávací zájezd s kamarády. Jeli jsme autobusem do Itálie. Už cestou tam mě bylo jasné, že budu závidět. Při každé zastávce na čerpací stanici chodili kamarádi na kávu. Já i manžel jsme stáli u autobusu a kousali do svého chlebu z domova. Já se navíc tvářila, že nemám na kávu chuť.

Manžel se za své postoje nestydí

„Nebudu dávat za kafe tři eura. Nejsem blázen,“ nestyděl se projevit svůj názor manžel. Trochu mi bylo za něj trapně, ale co už. Takže náš poznávací zájezd vypadal následovně. My tahali z tašky neustále svačiny z domova a kamarádi chodili do restaurace na jídlo. Dopřávali si zmrzlinu, ochutnávali různé dobroty z italské kuchyněa já na ně mlsně koukala.

Když jsem si chtěla koupit osminku pizzy jen tak do ruky, manžel byl proti. „Podívej se na tu cenu. Doma si za ty peníze koupíme mraženou pizzu a pochutnáme si stejně,“ odbyl mě. A já se přistihla, že kamarádům závidím. Dovolenou si užívali po svém. Ochutnávali místní dobroty, popíjeli vínko a nasáli atmosféru plnými doušky. Já se i poslední den pobytu cpala starým chlebem, který manžel odmítl vyhodit.

Další příběhy ze života →


Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].



Poprvé bez Barťáka: Jak Vary uctí památku zesnulého prezidenta festivalu, prozradila mluvčí Uljana Donátová

Poprvé bez Barťáka: Jak Vary uctí památku zesnulého prezidenta festivalu, prozradila mluvčí Uljana Donátová

Související články

Další články