Petr (48): Moje manželka propadla plastikám a já ji přestávám poznávat

Mám strach, že se Lucie doslova zbláznila. Ve chvíli, kdy oslavila pětačtyřicátiny, došla k názoru, že už není hezká. Prý jí padají víčka, má vrásky a zemská přitažlivost taky dělá svoje. A řekla si, že s tím musí něco udělat.

Milada (51): Kamarádka investovala dědictví do plastických operací. Teď vedle ní vypadám jako strhaná divoženka

Strach ze stárnutí

Ještě před nedávnem bych přísahal, že mám doma ženu, kterou znám jako svoje boty. S Lucií jsme byli velká láska, společně jsme vychovali dceru, smáli se u večeře, jako jiné páry se hádali kvůli maličkostem, naoko se rozcházeli, a zase se k sobě vraceli.

Když dcera odešla za svým přítelem, najednou byl doma až divný klid. Dříve jsme si hodně povídali a pořád se něco dělo, a najednou – ticho. Myslel jsem si, že to je tím, že jsme už jen sami dva, ale pravda byla úplně jiná.

„Víš, že stárnu?“ zeptala se mě u večeře Lucie a přejela si prsty po tváři.
„Stárneme oba,“ usmál jsem se. „To je jediné na světě spravedlivé. Nikdo nemládne.“

Tak divně se na mě podívala a pak povídá: „Ale to stárnutí můžeme trochu obelstít…“
V té chvíli jsem to nechápal a změnil téma hovoru. Netušil jsem, co mě čeká.

Marie (55): Odmítám přijmout stárnutí. Raději se jdu bavit s mladými kolegyněmi a nemyslím na to, jak mi bude ráno

První plastika

Začalo to nenápadně. Lucie hledala na internetu diskuze týkající se plastických operací, doma se začaly povalovat časopisy s touto tématikou, v některých byly dokonce fotky před a po. A Lucie se mi nesvěřila se svými plány, a tak jsem na ni nakonec uhodil:

„Ty plánuješ nějakou plastiku?!“

„Proč ne?“ To ještě nebyla hádka, ale přišla vzápětí, když jsem povytáhl obočí a řekl: „Nedělej to.“ Lucie vyskočila jak čertík z krabičky a začala vykřikovat: „Mám vrásky! Jsem stará! Holka tu už není, co ti brání najít si mladší?“ „Proč bych to dělal?“ oponoval jsem – ale stejně ji to nezabrzdilo.

Začala zvolna, víčka, horní, dolní. Když se vrátila taxíkem z kliniky, objal jsem ji – co jiného jsem mohl dělat? Byl jsem rád, že je to pořád ona.

„Tak co?“ ptala se napjatě.
„Jsi krásná,“ odpověděl jsem, protože jsem to myslel dobře. Jenže tím to neskončilo.

Sára (34): Kamarádka mě přemluvila, ať si nechám vyplnit rty. Teď toho hořce lituji, chodím s nesouměrnou kačeří pusou

Cizí žena v domě

Jen co se zahojila, pokračovala. Výplně, lifting, rty. Každý zákrok ji na chvíli rozjasnil, ale pořád jí to bylo málo. Čím dál tím víc byla nespokojená sama se sebou. A já jsem přemýšlel, jak se mohlo stát, že vedle mě leží… cizí žena. Dívám se na ni, má hladkou tvář, divně veliké rty, oči mrkací panny.

„Ty už se na mě nedíváš jako dřív,“ vyčetla mi před pár dny.
„Protože tě hledám za tou ženou, kterou ses stala,“ vyklouzlo mi. Reakce jako z románu, ale skutečně je to tak, prostě Lucii nepoznávám. Jen když se podívám na její ruce, ty stárnou a není v jejích silách s tím něco udělat. Má krásné ruce, dlouhé prsty, a že už nejsou tak dokonalé jako dřív? Mně to vůbec nevadí.

Jenom díky těm rukám vím, s kým žiji a do koho jsem se před lety zamiloval.

Nevím, jestli Lucie se svojí proměnou skončila, smutné je, že se mi tím odcizila, a že právě to, že ji někdy skoro nepoznávám, by mohlo být důvodem, proč půjdu jednoho dne o dům dál.

Markéta (41): Vzal mi mládí a teď mi blokuje mateřství. Exmanželova krutost nemá hranice

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].