Sára (34): Kamarádka mě přemluvila, ať si nechám vyplnit rty. Teď toho hořce lituji, chodím s nesouměrnou kačeří pusou

Nikdy jsem netoužila po výplních a různých plastikách, ale rozvod kvůli opakované nevěře dal mému sebevědomí zabrat. Pod vlivem kolegyně z práce jsem se proto rozhodla pro „menší vylepšení“ rtů. Jenže zákrok měl úplně jiný efekt, než jsem čekala.

Mohlo by Vás zajímat:

Oliver (50): Nechci mít vedle sebe ženu, která je hloupá a touží po plastikách. To budu raději singl

Všechno znělo lákavě

Rozvod mě zlomil, rozbil nejen mé srdce, ale i mé sebevědomí na tisíce kousků a já se je marně snažila posbírat a zase poskládat. Snažila jsem se, co to šlo. Zhubla jsem, nechala se ostříhat, změnila barvu vlasů, šatník, ale nic mi nepomáhalo. Pak přišla kolegyně z kanceláře s „báječným nápadem“…

„Sáro, máš tenoučké rty, nech si je zvětšit. Jak jsi zhubla, tak to vynikne a budeš vypadat jako bohyně! Uvidíš! Má sestra je podobný typ,“ přemlouvala mě. Sama onu úpravu neměla, ale přemýšlela o ní. Myslím, že jsem pro ni byla tak trochu pokusným králíčkem. „Má sestra to má a vypadá skvěle. Zákrok trval jen chvíli a vše působí naprosto přirozeně, rozhodně nemá žádný kačeří zobák,“ povzbuzovala mě.

Pak mi doporučila kliniku, kde byla její sestra – ukázala fotky, reference, všechno vypadalo naprosto profesionálně. Navíc byla cena za zákrok oproti klinikám v Praze nesrovnatelná. Nerozhodovala jsem se dlouho, sestra kolegyně opravdu prokoukla. Vše trvalo asi třicet minut – malý vpich sem, malý vpich tam a bylo hotovo.

Mohlo by Vás zajímat:

Milada (54): Snažila jsem se plastikami zastavit stárnutí. Až při pohledu na rodinnou fotku mi došlo, jaká je to hloupost

Mé tělo nespolupracovalo

První hodiny jsem si říkala – proč jsem to neudělala dřív? Rty jsem měla krásné, plné, působily opravdu přirozeně. Jenže pak přišel večer. Rty začaly tvrdnout a natékat. Další den jsem měla dokonce modřiny a citlivost tak velkou, že jsem nemohla normálně pít.

„Nebojte, vše se uklidní, jde o docela běžnou reakci,“ chlácholila mě sestřička po telefonu. Jenže za tři dny jsem si všimla, že se výplň lehce přesouvá – v jednom koutku jí bylo o něco víc. Pusu jsem neměla prostě úplně symetrickou a rty jsem měla větší, než jsem zamýšlela. „Někdy se to stane, přijďte se ukázat, pokud to bude nutné, uděláme vám korekci,“ nabídli mi. Ale kdo mi zaručí, že to nebude ještě horší? Jednoduše jsem se bála.

Mohlo by Vás zajímat:

Jana (35): Moje sestra si vylepšuje vzhled plastikami. Připadám si vedle ní hrozně ošklivě

Zůstala jsem sama

Kolegyně vše bagatelizovala, tvrdila, že to není skoro vidět, že vše dramatizuji a přeháním, ale sama na zákrok nakonec nešla. K mému překvapení mi pak dokonce řekla: „Prosím tě, vždyť to za pár měsíců zmizí.“ Korekci jsem po dlouhém rozmýšlení definitivně odmítla, bála jsem se, abych nedopadla ještě hůř.

A tak nyní chodím s lehce nesouměrnou „kačeří pusou“, za níž se stydím. Nejraději bych nosila burku! Kolegyně, která mě do všeho uvrtala, výčitky svědomí maskuje po svém – nekomunikuje se mnou. Jsem naštvaná na sebe i na ni a nemohu se dočkat zimy, až se kyselina vstřebá a budu opět sama sebou.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Světlana (49): Propadla jsem plastikám, abych byla krásná. Manžel teď se mnou nechce nic mít

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].