Vilma (45): Sestřička roky bojovala s temnotou. Poté, co si vzala život, mi přišla vyřídit důležitý vzkaz

Vilma (45): Sestřička roky bojovala s temnotou. Poté, co si vzala život, mi přišla vyřídit důležitý vzkaz
Zdroj: Unsplash

Vilma se roky snažila pomáhat sestře Míše. Tu od dětství v představách pronásledovali dva muži. Jeden jí dokonce říkal, aby umřela. Poté, co se Míša sestře svěřila, slíbily si, že to společně zvládnou. Nějaký čas to tak i vypadalo. Pak ale Míša spáchala sebevraždu.

Šárka Žižková
Šárka Žižková 30. listopadu 2022

Na začátku září si moje mladší sestra Míša vzala dobrovolně život. Její náhlá smrt ve mně vzbudila pocit vzteku i smutku zároveň. Něco jsme si slíbily, a ona náš slib porušila. Teď v listopadu by oslavila čtyřicáté narozeniny. A právě v tento den jsme se ještě naposledy setkaly.

Hanka (40): Táta mi těsně před svým odchodem přišel říct poslední sbohem, navštívil i mámu
Mohlo by Vás zajímat:

Hanka (40): Táta mi těsně před svým odchodem přišel říct poslední sbohem, navštívil i mámu

Mladší sestra byla jiná než ostatní

Míša byla o pět let mladší než já. V dětství nikdo nepoznal, že je trochu jiná. Její podivínská povaha se začala projevovat v deseti letech. Neměla žádné kamarádky, ze všeho nejraději seděla zavřená ve svém pokoji a tam si s někým povídala. S námi přitom nikdy dlouhé rozhovory nevedla. Odpovídala dvěma nebo třemi slovy.

Vím, že to rodiče hodně řešili. Mamka s ní chtěla chodit k psychologovi, což táta odmítal. Měl za to, že z toho Míša vyroste. Bohužel nevyrostla. S přibývajícím věkem to bylo s Míšou horší a horší. Uzavřela se před okolním světem, trhla se od rodiny a vedla velmi osamělý život. Jediný, kdo za ní mohl chodit, jsem byla já.

Dlouhé roky jsem se snažila, aby se mi svěřila a řekla, co ji trápí. Na očích jsem jí viděla, že uvnitř ní se něco děje. Poprvé o svém trápení promluvila, když jí bylo pětadvacet. Jednoho dne u mě zazvonila ve čtyři ráno. Byla bledá a k smrti vystrašená.

Želmíra (24): Po smrti blízkého přítele netruchlím. Z onoho světa mi pomáhá hledat odpovědi
Mohlo by Vás zajímat:

Želmíra (24): Po smrti blízkého přítele netruchlím. Z onoho světa mi pomáhá hledat odpovědi

Sestra spáchala sebevraždu

,,Myslím, že jsem blázen,“ začala tehdy. ,,Už od narození za mnou chodí dva muži. Ten jeden je hodný, druhý mi říká, ať umřu,“ plakala. ,,A já se už za ty roky ztratila v tom, zda je to blud, nebo realita. Od rána do večera mi třeští hlava. Mám pocit, že se zblázním,“ vzlykala a mně došlo, jak moc se celé ty roky musela trápit.

Tím se vysvětlilo to její zavírání se v pokoji a rozmluvy s neviditelnými bytostmi. Vše do sebe náramně zapadalo. Byla tak křehká a lehce zranitelná, že jsem na ni musela opatrně. Pro klid nás obou se ke mně nastěhovala. Neměla jsem v plánu ji zavřít do blázince, ať se starají jiní. Daly jsme si slib, že to spolu zvládneme. Společně se nám dařilo jejího démona krotit.

Našla si lepší práci, dokonce pár přátel a po několik dalších let se zdálo, že jsme to zvládly. Na její tváři se opět usadil úsměv. Věřila jsem, že je to za námi. Mýlila jsem se. Míša jen velmi dobře maskovala, že její problém trvá dál. Nechtěla mě zklamat, a tak mi lhala. Dne 3. 9. tohoto roku spáchala sebevraždu. Skočila z okna našeho domu.

Anna (35): Skoro 20 let jsem odmítala chodit babičce na hrob. Když jsem se tam vydala, čekalo mě překvapení
Mohlo by Vás zajímat:

Anna (35): Skoro 20 let jsem odmítala chodit babičce na hrob. Když jsem se tam vydala, čekalo mě překvapení

Přišla mi říct poslední sbohem

Bez předchozího varování, nebo prosby o pomoc. Prostě odešla! Bylo mi hned jasné, co za tím vězí. Mísil se ve mně vztek se smutkem. Brala jsem to od sestry jako podraz a projev nedůvěry. Letos 12. listopadu by oslavila čtyřicáté narozeniny. Na její památku jsem si doma zapálila svíčku.

Kolem jedenácté večer mi někdo vší silou zabouchal na dveře. Šla jsem otevřít, ale nikdo za nimi nestál. Pak se rány ozvaly od všech oken. Nebylo možné, aby na ně někdo ťukal. Bydlím v sedmém patře. Stála jsem uprostřed místnosti a bála se, co bude. Plamen svíčky začal silně plápolat. Poté se v něm zjevila Míša.

,,Nezlob se, sestřičko. Nedokázala jsem s tím bojovat. Musela jsem to ukončit,“ zazněl její hlas. ,,Nikdy na tebe nezapomenu,“ dodala a společně s plamenem zmizela. A mně to jako omluva a útěcha smutku stačí. Modlím se, aby alespoň teď měla klid.

Další příběhy ze života →

Anna (43): Před půl rokem nám zemřela milovaná fenka. Zdá se ale, že s námi svým způsobem žije dál
Mohlo by Vás zajímat:

Anna (43): Před půl rokem nám zemřela milovaná fenka. Zdá se ale, že s námi svým způsobem žije dál

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.

SuperWoman Katarina Emma Schapiro o sebepoznání: I úspěšní lidé mají své pády a nezdary, ale nenechají se jimi nikdy převálcovat

SuperWoman Katarina Emma Schapiro o sebepoznání: I úspěšní lidé mají své pády a nezdary, ale nenechají se jimi nikdy převálcovat

Další články