Tamara (69): Před deseti lety jsem přišla o syna. Možná jsem blázen, ale zdá se mi, že se převtělil do vnuka

Můj nejstarší syn zemřel přesně před deseti lety. Měl těžkou autonehodu. I když byl na hlavní, jeden vůz mu nedal přednost a skončilo to velkou bouračkou. Můj Honza z ní nevyvázl živý.

Mohlo by Vás zajímat:

Zdislava (53): S manželem jsem se před jeho smrtí do krve pohádala. On i tak přišel náš vztah urovnat

Se zármutkem mi pomáhala dcera

Když mi oznamovali, že Honza už není mezi živými, byl to nejhorší moment mého života. Za týden mu mělo být třicet let a na jeho kulatiny jsme měli naplánovanou velkou oslavu. A teď tady najednou nebyl. Nedokázala jsem pochopit, jak se to mohlo stát. V hlavě se mi začaly přehrávat obrazy z doby, kdy byl Honzík malý. Jak byl roztomilý, zvídavý a nezkazil žádnou legraci.

Jeho smrt jsem oplakala. A ještě teď, po deseti letech, jsem se z toho úplně nevzpamatovala. Moje mladší dcera Tereza (35) mi byla celou tu dobu velkou oporou. Nastěhovala se ke mně domů a bydlela se mnou chvíli, abych se dostala z toho nejhoršího.

Mohlo by Vás zajímat:

Uršula (25): Měla jsem vidění o matčině kamarádce. V tu dobu už byla mrtvá

Jsem hrdou babičkou

Opravdu moc mi pomohla a jsem jí za to neskutečně vděčná. Teď už Tereza znovu žije svůj život a já jsem za to ráda. Před šesti lety se od mě odstěhovala, našla si nového přítele. Byla jsem šťastná, že začala znovu žít. Chápala jsem, že i ji smrt bratra opravdu hodně zasáhla. Proto je dobře, že konečně může myslet na něco jiného.

Před časem se s přítelem vzali a když mi pak řekli, že čekají miminko, byla jsem nadšená. Na roli babičky už jsem se těšila. A byla to pro mě byla ta nejlepší zpráva za hodně dlouhou dobu. Navíc mi došlo, že můj vnuk se má narodit přesně deset let po Honzíkově smrti. A co bylo ještě větším znamením, na svět přišel ve stejný den jako Honzík...

Mohlo by Vás zajímat:

Nikola (20): Svou zesnulou tetu jsem neznala, ale mám pocit, že se mi stejně vloudila do života

Vnuk je celý Honzík

Bylo to naprosto neskutečné. Jak velká je to asi náhoda? Od té chvíle ve svém vnukovi Tomášovi vidím Honzíka. Oba jsou si až neskutečně podobní. Mají stejnou barvu očí i vlasů a když se podívám na fotky, kdy byl Honzík ve stejném věku, jsou od sebe k nerozeznání.

Je možné, že by se Honzík znovu vrátil na tento svět? Šílím? Nebo mi tím někdo, kdo řídí všechno kolem nás, chce ukázat, že ani smrt milovaného syna není konec světa? A že teď mám všechnu svou sílu a lásku věnovat vnukovi?

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Monika (28): Po smrti kamarádky jsem z žalu zahodila náramek přátelství. O rok později jsem ho našla na jejím hrobě

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.