Anna (43): Před půl rokem nám zemřela milovaná fenka. Zdá se ale, že s námi svým způsobem žije dál

Bessy jsem si zamilovala od samého začátku, co jsme si ji jako rozverné štěně přivezli domů. S manželem Petrem (44) vychováváme dvě krásné ratolesti, ale našeho trpasličího pudla jsem brala jako třetí dítě. A nejen já. Celá naše rodina Bessynku úplně zbožňovala. I proto nás její smrt velmi bolestivě zasáhla.

Mohlo by Vás zajímat:

Mirka (33): Psy miluju, ale do postele prostě nepatří. Můj přítel je jiného názoru a dal mi kopačky

Fenečka Bessy nám přišla dát poslední sbohem

Doteď mám před očima poslední minuty jejího života. Bylo kolem čtvrté odpoledne. Vylezla ze svého pelíšku, který stál v rohu obýváku, a doslova se došourala do kuchyně ke stolu, u kterého jsme vyjma naší desetileté dcery Magdy seděli celá rodina.

Bessy se posadila a chvíli se na nás upřeně dívala, přičemž zavrtěla ocasem, jako by se s námi loučila. Pak zalezla pod stůl a po pár sekundách naposledy vydechla. Byla to ohromně emotivní chvilka, jež mi z paměti nikdy nezmizí. Všichni jsme propukli v pláč. I manžel, jinak tvrdý chlap…

Opravdu nás to vzalo. Náš miláček byl najednou pryč. Už nás nechodil denně vítat, když jsme přišli domů. Už na nás neskákal, neolizoval nás ani se nechodil mazlit. Byl prostě konec! Moc jsem toho tu noc nenaspala a stále na fenečku myslela. Měla jsem v práci dovolenou a druhý den dopoledne jsem zůstala doma sama. Děti odešly do školy a manžel do práce. Seděla jsem v obýváku na gauči a koukala do zdi.

Mohlo by Vás zajímat:

Irena (55): Když zemřela naše milovaná fenka, manžel požádal o rozvod. Prý se mnou žil jen kvůli ní

Slyšela jsem feneččino kňučení a dupot

V místnosti bylo ticho, když jsem najednou zaslechla kňučení a lehounké podupávání, které se ozývalo z chodbičky. Bylo zřetelné a trvalo snad dvě minuty, než se v bytě znovu rozhostil klid. Jako omámená jsem vstala z gauče. Přesně takhle zněla naše Bessynka, když chtěla jít ven!

Vešla jsem do chodbičky, ale pejsek tam přirozeně nebyl. Ten den už jsem Bessy neslyšela. Večer jsem svou příhodu vylíčila manželovi, když vtom nám skočil do řeči čtrnáctiletý syn Marek. „Mami, já slyšel v noci to kňučení taky. Vzbudilo mě to,“ pronesl trochu zdráhavě. Zřejmě ani on nemohl uvěřit svým smyslům. Zůstali jsme na sebe zamyšleně koukat, nikdo z nás neřekl ani slovo.

Nevím, jestli nás šálí mozek nebo v bytě skutečně pobíhá duch naší milované Bessy, každopádně její dupání a kňučení jsem slýchávala ještě několik dalších týdnů a sem tam ho zaslechnu i dnes. Věřím, že Bessynka je tu pořád s námi.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

René (68): Hrozně se mi stýskalo po manželce. Náš pes mě ale přesvědčil, že je pořád tady

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.