René (68): Hrozně se mi stýskalo po manželce. Náš pes mě ale přesvědčil, že je pořád tady

Už jsem starší člověk, který má možná tendence bláznit. Něco mi ale říká, že to, co se mi děje, je něco jiného než stáří. Nedávno jsem pochoval svoji Boženku. Nebudu vám lhát, její smrt mě hodně vzala. Celou dobu našeho manželství jsem žil v tom, že umřeme spolu. A teď jsem tady zůstal sám. I když...

Mohlo by Vás zajímat:

Jiřina (45): Zesnulý táta našel způsob, jak nás dát s mamkou zase dohromady

Po smrti manželky mi zbyla jen naše fenka Abby

Boženka byla sluncem mého života. Myslím si, že lepšího člověka jsem nikdy nepotkal. Tolik lásky a laskavosti, co v sobě nosila, to se jen tak nevidělo. Z našeho syna Lukáše (35) vychovala dobrého, pracovitého člověka. Jsem hrdý jak na ni, tak na něj. I rok po její smrti se čas od času ptám, proč odešla tak brzy.

Jediné, co mi po ní zůstalo, je naše starší fenka Abby. Brali jsme si ji před lety jako odrostlé týrané štěně. Nakonec se nám podařilo z bázlivého psa vychovat mazla. To byla zase práce mojí Boženky. Co odešla, jsem k Abby citově hodně připoutaný. I ona dlouho truchlila. Zemřela jí milovaná panička a smutek měla v očích vážně dlouho.

Jsem v důchodu a bydlím dál v našem skromném příbytku. Moc toho na práci nemám. Ráno vstanu, vyvenčím Abby, nasnídám se. Pak se celý den potuluji po domě nebo malé zahradě. Občas něco vypleji, ale jinak sedím na terase a rozjímám. A právě z jednoho takového mého rozjímání mě nedávno vyrušila Abby, která se svým štěkotem něčeho dožadovala.

Mohlo by Vás zajímat:

Zlatuše (23): Ve snu se mi zjevila zesnulá babička. Kromě útěchy mi přinesla i varování

Pes se mi snažil říct, že vidí mou zesnulou ženu

Seděl jsem na terase v houpacím křesle a četl si noviny. Abby přiběhla, vrtěla ocáskem jako už dlouho ne. Sedla si přede mě a štěkala. Také významně zvedala hlavu. Vždycky zaštěkala a běžela ke dveřím do domu. „Co ti je, psisko zblázněný?" řekl jsem a dal ji povel, aby si lehla. Ona se však nevzdávala. Začala mě dokonce tahat za nohavici od kalhot.

Nutně mě potřebovala zvednout ze židle a odvést dovnitř. Nakonec jsem se zvedl a šel za ní. Když jsme vešli do domu, štěkala do rohu v obýváku. „Co tam je? Nic tam nevidím," lámal jsem si hlavu nad tím, co ten pes vyvádí. Abby ale vždycky doběhla do rohu místnosti a nastavila záda. Někdo ji asi drbal. A tak, jak to zbožňuje.

Pak zaštěkala a běžela zase ke mně. Pochopil jsem, že se mi snaží něco říct. Šel jsem blíž k tomu rohu. Pak mě polilo horko. Jasně jsem ucítil manželčin parfém. Hned jsem poznal, že tam je. „To mi ukazuješ? Je tu panička?" mluvil jsem na veselého psa. Jako na souhlas Abby zaštěkala. Pak si skočila na křeslo, kde manželka sedávala. Ulehla do klubíčka a vrněla, jako kdyby ji někdo hladil.

Mohlo by Vás zajímat:

Arnošt (35): Matka mi nevěřila, že za mnou chodí zesnulý strýc. Pak se stalo něco, co ji přimělo změnit názor

Už věřím, že je manželka zase s námi

Uznávám, že to zní asi dost bláznivě a možná až k neuvěření, ale to byste to museli zažít. Přiznám, že i mě se tomu těžko věřilo. Jak by za námi mohl přijít někdo, kdo nežije? Jenže mohl. Jako důkaz toho, že Abby moji ženu vidí, udělala něco, co už se nedalo zpochybnit. Zjevně ze mě vycítila pochybnosti a rozhodla se mě přesvědčit.

Doběhla do ložnice, kde mám na nočním stolku v rámečku fotografii Boženy. Vzala ji do tlamy a práskla s ní na to křeslo. Pak třikrát urputně zaštěkala a já měl jasno. Božka je s námi. Já ji sice nevidím, ale Abby dozajista ano. Jsem rád alespoň za tuto formu její přítomnosti. Naše láska je vážně nesmrtelná, když se ke mně znovu vrátila.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Stela (29): Zesnulý táta mi chce vzít mamku. Nebýt mé předtuchy, vyšlo by mu to

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.