Facebook
Instagram
Najít si normálního partnera je snem každého. Ne vždy se to však podaří. Zvláštnosti či menší úchylky má snad každý. Otázkou ale zůstává, jestli to nový partner skousne, nebo vezme nohy na ramena. Před takovým rozhodnutím stojí i Hana.
Jsem klasická třicátnice, která nemůže najít lásku. Měla jsem tolik vztahů, že bych je na jedné ruce nespočítala. Žádný z nich nevyšel. Asi si prostě happyend nezasloužím, i když bych si ho moc přála. Mít partnera, několik dětí a dům se zahradou je mým snem, který se mi každým rokem víc a víc vzdaluje.
Na partnery jsem měla smůlu
Noví partneři přicházeli a zase odcházeli. Buď jsem jim dala vale já, nebo oni mně. „Tak dlouho jsi vybírala, až jsi přebrala. Nemáš se čemu divit,” říká mi máma, když si jí stěžuji na život.
V uklidňování opravdu není expert, ale jako dohazovačka je perfektní. Pořád za mnou chodí s novými a novými muži, kteří by pro mě byli ideálními partnery. Já si o tom myslím své, ale snažím se jejích nabídek využívat. Naposledy takto přišla s dalším mužem stvořeným přímo pro mě. „Kolegyně má svobodného syna, je podobně starý jako ty. Už jsme vám domluvily schůzku na příští pondělí,” řekla mi.
Že by to byl konečně on?
Tomáš, jak se mi na schůzce přestavil, byl vážně sympatický, pohledný a já v duchu děkovala mamce, že se konečně strefila do někoho, kdo za to stojí. Naše první schůzka probíhala perfektně a my se na jejím konci domluvili na pokračování.
Byla jsem opravdu natěšená a nemohla se našeho dalšího setkání dočkat. Šli jsme spolu na večeři do mé oblíbené restaurace. Měla jsem v plánu, že potom půjdeme na procházku noční Prahou, která je zatím stále bez turistů. Na procházce mě Tomáš pozval k sobě domů, a protože jsem tušila, že by mohl být ten pravý, svolila jsem.
Nina (26): Kamarád mého přítele mě obtěžuje přímo před ním. Vůbec mu to nevadí
Doma měl něco, co mě zaskočilo
Když jsme k němu dorazili, otevřel láhev vína a dali jsme si skleničku. Začali jsme se líbat a postupně naše kroky směřovaly do ložnice. Vtom jsem si na jeho nočním stolku všimla něčeho zvláštního. Tu paní z fotografie jsem znala, byla to mámina kolegyně z práce a Tomášova matka. „Ty máš na noční stolku fotku svojí mámy?” zeptala jsem se ho. „Ano, vadí ti to?” odpověděl.
„Chodila jsem i s většími exoty, fotka mámy na nočním stolku není tak hrozná,” proběhlo mi hlavou a dál jsem Tomáše líbala. Přesto si nejsem jistá, jestli to v budoucnu nebude problém. Tomáš je vážně super a mám ho ráda, ale není fotka mámy u postele už trochu přes čáru?
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
