Facebook
Instagram
Skoro polovina třicetiletých mužů stále bydlí u svých rodičů. Přitom na začátku devadesátých let to byla pouhá třetina z nich. Jsou jen pohodlní a líní?
Většina důvodů je vcelku logická. Plná lednice, čistá vana i ponožky, bydlení zdarma. Hlavním důvodem jsou ale stále studia. Lidé jsou dnes častěji a déle školou povinní. Respektive nepovinní, ale chtějící. Učňovský list se bere jako nedostačující a čím víc titulů, tím víc adi... tím lepší uplatnění na trhu práce.
Vliv na vyšší procenta u mužů má určitě i emancipace žen. Jejich pozice ve společnosti je čím dál tím silnější. Je to snad i tím, že si to samy ženy uvědomují a touží budovat kariéru, protože v minulosti jim to, ať už z důvodu společenského nebo rodinného, umožněno nebylo. Tíhnou tedy více k dřívějšímu opuštění hnízda a vydání se na cestu za dobrodružstvím.
Rodiny se dnes zakládají později, spousty prvorodiček najdeme mezi ženami ve věku 30 a výše. V tomto rozmezí už i „věčným slečnám“ začne hlavou kolovat myšlenka na potomka – pokud po něm tedy touží. Muži to v tomto ohledu mají snazší, žádné biologické hodiny jim netikají.
Nemusí tedy nikam pospíchat a v klidu si mohou vychutnávat luxus maminčina osobního servisu. Za peníze, které svým příživnictvím ušetří, si pak radostně nakoupí novou hru na Playstation, drahé auto nebo hodinky. A až jednou potkají tu pravou, oslovení „Maminko, přines mi...“ vymění jen za „Miláčku“.
