Facebook
Instagram
Incest je v dnešní společnosti jedno velké tabu, o kterém se nemluví. Bohužel to rozhodně neznamená, že se dnes neděje. Proč tomu tak je? Co může incest napáchat a jak to vlastně je se sňatkem s rodinným příslušníkem?
Incest je znám už od nepaměti a člověku rozhodně není cizí. V některých kulturách byl dokonce velice akceptovatelný. Například egyptští faraoni si běžně za manžely a manželky brávali své bratry a sestry. Chtěli tím zachovat královskou čistotu krve. Takto se párovala klidně i celá dynastie. Dokonce i slavná Kleopatra pocházela z incestního svazku a v době nástupu na trůn byla provdána za svého dvanáctiletého bratra Ptolemaia. Na Kleopatře se naštěstí incest jejích rodičů nijak nepodepsal. Horší to měl slavný faraon Tutanchamon, na jehož mumii bylo egyptology nalezeno mnoho vývojových vad, které souvisely s incestem.
Co je to incest?
Incest se dá z latiny přeložit jako nečistý, nebo hříšný. V dobách středověku se mu říkalo krvesmilstvo. Je to sexuální aktivita mezi blízkým rodinným příbuzenstvem. Matka spí se synem, syn se sestrou, nebo otec s dcerou. V dnešním světě je zakazován a v některých státech dokonce hrozí incestníkům vězení. Incestem je označována sexuální aktivita pouze mezi velice blízkým okruhem příbuzných. Když naváže sexuální vztah sestřenice a bratranec, nebo strýc a neteř, už se o incest nejedná a dovoluje to i zákon.
Je to normální?
Podle psychologů rozhodně ne. Sigmund Freud údajně jednou pronesl, že sklony k incestu má v sobě zakódovaný každý člověk na světě. Blízcí příbuzní jsou k sobě přitahování genetickou přitažlivostí. Dnešní psychologové jeho tvrzení vyvrací a říkají, že tomu tak rozhodně není. Jejich výzkumy totiž mluví jasně. Když spolu dva lidé vyrůstají od útlého dětství, v dospělosti (i během dospívání a dětství) mají k sobě velký sexuální odpor. A nemusí se nutně jednat o sourozence.
Následky
První generace dětí, která se zrodí z incestu, nemusí být postižena žádnou vývojovou vadou. Není to ale pravidlem. Když se ale v incestu a v příbuzenském páření pokračuje po generace, následky mohou být velice vážné. Děti jsou většinou mentálně a vývojově postižené. Na dítě se totiž během jeho prenatálního vývoje přenese až 78 % stejného genetického materiálu od obou rodičů. V běžném a neincestním vztahu je to jen 50 % od matky a 50 % od otce. Habsburkové by mohli vyprávět. Zrovna na nich je totiž incest nejvíce vidět. Tito šlechtici, kteří se dlouhá léta brali mezi sebou, měli velice výrazné předkusy a pro ně typický obrovský dolní ret. Říkalo se tomu Habsburská čelist. U krále Karla II. Španělského byla deformace rtu tak veliká, že nemohl ani mluvit. Neustále se do rtu kousal a slintal. I dnešní žijící příbuzní Habsburků mají problémy s předkusem.
Mezi další následky incestu patří hemofilie, což je špatná srážlivost krve.
Faraon Tutanchamon je dle egyptologů jasnou ukázkou následků vad, které s sebou nese incest. Na svou dobu to byl trpaslík, trpěl skoliózou, měl doslova ženské boky a ňadra, nevyhnula se mu epilepsie a byl nucen chodit o holi, protože měl takzvanou koňskou nohu.
Incest dnes
O incestu se sice nemluví, to ale neznamená, že vymizel a neexistuje. Nejslavnější a zároveň nejvíce šokující případ incestu se odehrál v Austrálii. Tamní policie dostala zprávu od sociální pracovnice, že jistá rodina, žijící jihovýchodně od Sydney, své děti neposílá do školy. Policie tedy případ jela prošetřit. To, co ale spatřili si nemohli představit ani v tom nejhorším snu. ,,Rodina“ čítala kolem 40 členů a už čtyři generace spolu prováděli incest. V jejich posteli byl prý nalezen dokonce i klokan. Komunita žila v naprosté špíně. Při vyšetřování se zjistilo, že sex spolu měli nejen bratři a sestry, ale i strýcové, tety, neteře, dcery i otcové, dokonce i děti mezi sebou. Potomci, kteří z těchto hrátek vzešli, byli mentálně nebo fyzicky postiženi.
