Radim (39): Manželka mi už léta opakuje, že by beze mě měla skvělý život. Přitom jí platím všechny rozmary

Irena mi v podstatě už od začátku našeho manželství opakovala jedinou větu: „Bez tebe bych měla úžasný život.“ Mluvila o tom s takovou jistotou, až jsem začal věřit, že jsem pro ni jen přítěží. Stejně jsem se musel sám sebe ptát, kdo jiný by jí platil ty drahé šaty, luxusní dovolené a každodenní vrtochy. Často jsem si totiž připadal spíše jako bankomat než jako manžel.

Vlastimil (32): Podezírám svou sestru, že je s přítelem jen kvůli penězům. Nevěřím totiž, že by měla tak strašný vkus

Iluze společného štěstí

Slíbil jsem, že jí splním všechny sny o cestování a životě v přepychu. Své slovo jsem dodržel a dřel v práci i po nocích, abych jí dopřál vše, co si usmyslela. Časem jsem si ale všiml, že to nefunguje.

Když jsem se jí jednou zeptal, zda je šťastná, odsekla mi, že by mohla být, kdyby se nemusela přizpůsobovat mým omezením. Ironií bylo, že ta „omezení“ byla daň za život, který jsem jí financoval.

Doma jsme už téměř nemluvili o citech, jen o účtech a jejích dalších nákupech. Když jsem se pokusil o vážnější rozhovor, odbyla mě s tím, že jsem na chlapa příliš emotivní. Zatímco já jsem plánoval naši budoucnost a splácel hypotéku, pro ni budoucnost znamenala jen další víkend ve wellness a nové drahé boty.

Sára (36): Jsem s mužem, kterého nemiluji. Mám ale vše, na co si vzpomenu a děti nemusí trpět jako kdysi já

Prý jsem jen koule u nohy

Propast mezi námi se prohlubovala. Jednou v neděli, když jsme se vraceli z oběda u jejích rodičů, si Irena povzdechla, že kdyby se kdysi rozhodla jinak, mohla teď žít v Londýně nebo v Itálii. Na moji otázku, co jí v tom zabránilo, odpověděla chladně, že tehdy jsem se objevil já.

Bolelo mě to. Jako kdyby naše manželství bylo jen nešťastnou náhodou, která jí zkazila plány na pestrý a naplněný život, přestože jsem to byl já, kdo jí zajišťoval stabilitu, o kterou se mohla opřít.

Janek (32): Vzal jsem si půjčku, abych potěšil svou přítelkyni. Bál jsem se, že mě opustí, když jí nekoupím drahé šaty

Jen mě využívá

Před časem jsem se vrátil z práce dříve a zaslechl ji, jak se vesele baví s kamarádkou po telefonu. Smála se, že jsem sice zoufale nudný patron, ale ideální zdroj peněz. Přiznala, že nebýt toho, už dávno by byla pryč. Stál jsem za dveřmi a poslouchal, jak mě využívá. Když jsem pak vešel do pokoje, usmála se na mě, jako by se nic nestalo, a dál si prohlížela katalog s drahým nábytkem.

Když jsem se jí později zeptal, jestli mě ještě miluje, nedokázala se mi podívat do očí. Řekla jen, že jsem sice dobrý člověk, ale ona chce od života víc vzrušení a svobody. Pochopil jsem, že žádné dárky ani peníze ji u mě neudrží, protože se mnou ve skutečnosti nikdy být nechtěla.

O pár dní později si sbalila kufry a nechala mi na stole jen krátký vzkaz. Dnes je můj byt prázdný a tichý, ale cítím zvláštní klid. Už nemusím sponzorovat někoho, kdo je věčně nespokojený, a vím, že jsem pro náš vztah udělal maximum.

Natálie (30): Dobrovolně jsem se nechala zavřít do zlaté klece. Raději budu tančit, jak manžel píská, než živořit v pronajaté garsonce

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].