Roman (26): Zamiloval jsem se do dívky, která měla ráda hřbitovy. Netušil jsem, že jeden se brzy stane jejím domovem

samota
zamilovanost
zamyšlení
smutek
Zdroj: Freepik

Roman potkal na hřbitově dívku se smyslem pro černý humor. Zamiloval se ale do někoho, kdo měl už dny sečtené. Nyní ji může navštěvovat na jejich oblíbeném místě. Stále cítí její přítomnost.

Michaela Hájková
Michaela Hájková 14. 01. 2024 19:00

Alice (18) mě na první pohled uhranula, byl jsem do ní blázen a zažil s ní ten nejpodivnější vztah. Randili jsme především na hřbitovech, jenže pak se vydala na onen svět. Chodím ji navštěvovat a slyším její smích.

Na hřbitově jsem se seznámil s krásnou dívkou

O svátcích jsem nic nestíhal, a tak jsem vyrazil navštívit babiččin hrob až po Novém roce. Cestou jsem koupil její oblíbené tulipány a nezapomněl ani na svíčky. Hřbitov zel prázdnotou a na hrobech byly ještě zbytky sváteční výzdoby. Vtom jsem zahlédl dívku se zrzavými kudrnami, usmívala se.

Chvíli jsem ji pozoroval, něco mě na ní fascinovalo. Fotila si břečťanem porostlé sochy a po očku mě sledovala, pak mi zamávala. Okamžitě jsem zrudl, ale pak se přemohl a vyšel jí v ústrety. Jmenovala se Alice, nabídla mi čaj z termosky. Ukázala mi skicák, na hřbitov chodila často kreslit nebo fotit.

Zeptal jsem se, zda bych ji mohl příště doprovodit. Stalo se z toho pravidlo a my dva několik týdnů obcházeli hroby v různých koutech města. Zamiloval jsem se do Alice až po uši, její morbidní humor mě fascinoval. Poprvé jsme se políbili za soumraku přímo u jednoho hrobu. Po focení a povídání jsme chodili obvykle do vyhřáté kavárny.

Nikdy nemluvila o budoucnosti

Občas jsem zkoušel nadhodit téma budoucnosti. Co chce Alice studovat nebo kam by chtěla jet o prázdninách. Ona ale zarytě tvrdila, že nikdy nic neplánuje. Neplánovala tedy ani naše budoucí schůzky. Dohodli jsme se vždy ten den. Pak se mi najednou několik dní neozvala a já dostal strach.

Myslel jsem si, že jsem ji přestal bavit. Byla to bohémka s uměleckou duší a já jen obyčejný kluk, který jí neměl moc co nabídnout. Copak ke mně nic necítila? Neuvěřitelně mi chyběla, to jediné jsem věděl jistě. Bloumal jsem po našich oblíbených místech a hledal Alici. Poslouchal jsem její oblíbenou hudbu a tiše trpěl.

Neměl jsem na ni kromě telefonu žádný kontakt, ale pak mě napadlo spojit se s ní přes školu. Dali mi kontakt na její rodiče a pak už mě čekala ta nejděsivější zpráva v mém dosavadním životě. Alice nedávno zemřela a mně se zhroutil svět. Celou dobu věděla o vážné nemoci, kterou trpěla. Její konec mohl přijít prakticky kdykoliv.

Myslím, že je tu stále se mnou

Už pár dní chodím kolem hrobů a přehrávám si všechny naše rozhovory. Vzpomínám si na její smích a přísahal bych, že ho občas slyším. U jednoho náhrobního kamene jsem našel zmačkaný papír se skicou.

Byl jsem na ní já, ihned jsem se poznal. Alice mě zachytila v kabátě, který jsem si koupil až po jejím smrti a měl jsem ho ten den na sobě. Nedává to smysl, ale napadá mě jediná věc. Možná Alice dělá pořád to, co ji nejvíc bavilo. Přestože už je na "druhém břehu" a nemůžu ji spatřit.

Další příběhy ze života →

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.

Dcera Michaely Gemrotové prodělala před narozením krvácení do mozku: Prognóza byla hrozná, ale dělá obrovské pokroky

Dcera Michaely Gemrotové prodělala před narozením krvácení do mozku: Prognóza byla hrozná, ale dělá obrovské pokroky

Související články

Další články