Robert (63): Výročí narozenin zesnulé manželky probíhalo jinak, než jsem si představoval. Vzkaz ze záhrobí mě šokoval

S Věrou jsme se brali mladí. Bylo nám čerstvých osmnáct a už jsme čekali potomka. Tenkrát se na nic nečekalo. Plnoletost a už se očekávalo, že je to dospělost. Svatba, děti a povinnosti.

Mohlo by Vás zajímat:

Petra (60): Moje hysterická reakce vzbudila v ulici rozruch. Na tenhle děsivý zážitek do smrti nezapomenu

Krásné manželství na první dobrou

Měl jsem štěstí. Na to, že jsem si manželku vybíral v době, kdy jsem byl podle dnešních měřítek velice mladý na konci puberty, tak jsem si nemohl vybrat lépe. Věra byla nejen hezká, ale byla i rodinný typ. Nebylo nám ani třicet let a vychovávali jsme pět dětí. Tedy převážná část starostí ležela na Věře.

Já jsem se staral o dům a snažil jsem se vydělat peníze. Moc nám ulehčilo situaci, že jsme bydleli u mých prarodičů. Nemuseli jsme stavět dům nový, jen jsme postupně předělali to nejnutnější v domě stávajícím. Nejprve zemřela babička, pak děda a jak jsme se rozrůstali, nakonec jsme zabrali dům celý.

Mohlo by Vás zajímat:

Týna (33): Táta se po mámině smrti začal chovat divně. Když jsem zjistila proč, byla jsem v šoku

Věřím, že se jednou zase shledáme

Věra onemocněla a do roka byla pryč. I když jsem viděl, jak její odcházení bylo plné bolesti, přesto mě její odchod zničil. Sice jsem každý víkend byl pozván do rodině nějakého našeho potomka, ale to stesk po Věře zmírnilo jen minimálně. Útěchu jsem našel v návštěvě hřbitova. Každý týden jsem se v pátek odpoledne sbalil, koupil růžičku a zašel na hřbitov.

Zapálil jsem na hrobě svíčku a položil na náhrobní desku květinu. Byl jsem rád, že jsem nechal hrob opravit. Když zemřel děda, nechal jsem vyrobit novou náhrobní desku. Z tlustého mramoru. Pokaždé jsem před hrobem zavřel oči a vyprávěl jsem nebožce novinky. Co děti, drby z vesnice a svůj monolog jsem zakončil tím, že se mi stýská.

Mohlo by Vás zajímat:

Hedvika (28): Můj bratr si vymyslel smrt nejlepšího přítele, aby vzbudil soucit. Pravý důvod jeho lži mě šokoval

Poslední návštěva mě doslova vyděsila

Před týdnem měla Věra narozeniny. Koupil jsem velkou svíčku v plastové svítilně, kde byly vylisováni andělíčkové. Připadalo mi to dojemně krásné. V květinářství jsem nechal uvázat kytici a vyrazil na hřbitov. Zametl jsem náhrobní desku a položil na ní kytici. Vedle náhrobku, kde bylo zlatým písmem napsáno jméno nebožky, jsem rozsvítil svíčku.

Zavřel jsem oči a jako vždy jsem nebožce povídal, co je nového. Měl jsem potřebu se vyznat ze svých citů. Ve svém nitru jsem mluvil o lásce, o stesku i naději, že se jednou zase shledáme, když v tom se ozvala silná rána. Otevřel jsem oči a díval se na prasklou náhrobní desku. Byla rozpůlená na dva kusy. Od té doby jsem přesvědčený, že to bylo znamení. Síla našeho spojení nám dala vědět, že se jednou shledáme.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Andrej (42): Po smrti manželky jsem nezvládl péči o dceru. Rve mi srdce, když vidím, jak žije dnes