Facebook
Instagram
O Slávku maminka nikdy neprojevila zájem. Vychovávali ji přísní prarodiče a lásku ze strany matky nikdy nepocítila. Když však její babička umírala, prosila ji, ať své mamince odpustí a postará se o ni, že to jednou bude potřebovat. V té době měla Slávčina matka milujícího manžela a dva syny. O dceru stále neměla zájem. Než o všechno přišla...
Narodila jsem se, když bylo mamince dvacet. Hned mě dala na výchovu k babičce a dědečkovi. Ti mě měli rádi, ale jako silně věřící katolíci mě vychovávali hodně tvrdě a často trestali. Už v šestnácti si mě našel můj budoucí manžel. Byl o pět let starší než já a byla to obrovská láska. Nastěhovala jsem se k němu a v osmnácti jsme se brali.
Než moje babička naposledy vydechla, pronesla zvláštní přání
Když mi bylo třicet, babička dostala mrtvičku a umírala v Letovicích v klášteře. Když jsem tam za ní přijela, lehla jsem si k ní a hladila ji. Babička na to nebyla zvyklá, jelikož ona mě nikdy nehladila a neprojevovala city. Teď byla ale šťastná, že ležím vedle ní.
Najednou otevřela oči a řekla mi: "Slávinko, odpusť mojí Andulce, tvojí mamince, že se o tebe nestarala a neměla o tebe zájem, že ti nikdy nedala žádný dárek. Všechno jí to odpusť a prosím tě, až jednou v životě zůstane úplně sama, a ona zůstane, postarej se o ni. Moc tě prosím."
Babičce jsem to slíbila. I kdyby mě o to nepožádala, bylo by to pro mě samozřejmostí.
Moje maminka měla novou rodinu a já jí nechyběla
V tu dobu již měla moje maminka další dva dospělé syny a muže. S Václavem žili ve spokojeném manželství. Měli byt v Blansku a dům v Letovicích po babičce, takže jsem si neuměla představit situaci, kdy bych se já měla postarat po maminku.
Rok po babičce zemřel i dědeček a tři roky po něm náhle zesnul Václav. Maminka najednou zůstala sama. Měla pár vztahů, které nevyšly, a starší syn ji připravil o dům v Letovicích. Stále si však žila relativně dobře. Měla svůj byt, kamarádky a bohatý společenský život. Problém nastal, když ji mladší syn připravil i o ten byt, a to strašným způsobem.
Můj nevlastní bratr ji připravil o byt a nastěhoval k příteli
Nejprve jí podstrčil papír, ve kterém na něj byt převedla. To však ona vůbec nevěděla. Špatně si to přečetla a myslela si, že se za něj jen zaručuje, aby si mohl vzít půjčku. Poté si počkal, až maminka odjede ke svému příteli do Křižanova, kde měla zůstat na celý víkend. Druhý den ráno jí tam poslal veškerý nábytek a věci.
Nemohla nic dělat. Zjistila, že jí blanenský byt nepatří a už nikdy se do něj nepodívala. S přítelem, kterého předtím viděla jen asi šestkrát, zůstala žít až do jeho smrti. Bez něj pak v tom domě bydlet nemohla. Jeho děti ji nesnášely. I když jejich matka zemřela dávno před tím, než se poznali oni.
Vzala jsem tedy nákladní auto a maminku si nastěhovala k sobě. Splnilo se přesně to, co moje babička před třiceti lety předpověděla a o co mě prosila. Navíc jsme k sobě díky tomu na sklonku maminčina života našly cestu a já poprvé měla pocit, že mě má ráda...
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
