Evelína (25): Myslím, že jsem zažila vánoční zázrak. Moje maminka mi rok po smrti nechala vzkaz v kuchyni

Minulý rok mi v předvánočním čase umřela maminka. Pár dní před smrtí mi darovala můj oblíbený sypaný čaj. Uložila jsem ho k ostatním čajům a vlastně na něj zapomněla. A letos na Vánoce se stal menší zázrak. Myslím totiž, že mě přišla maminka pozdravit.

Mohlo by Vás zajímat:

Natálie (19): Měla jsem výjimečně silné pouto se svým kocourkem. Když zahynul, stal se zázrak

Loni před Vánoci mi zemřela maminka

Mamince našli minulý rok v létě nádor na slinivce. Dostala jsem strach, protože jsem věděla, o jak agresivní formu rakoviny se jedná. Mamince byla doporučena operace, která byla vlastně její jedinou nadějí. Po ní se několik měsíců zdálo, že bude dobře a maminka nás ještě všechny přežije.

Bohužel realita byla jiná. Nádor se objevil znovu a mamince bylo řečeno, že jí nezbývá příliš mnoho času. Tuto smutnou zprávu jsme se dozvěděli pár týdnů před Vánoci. Chtěla jsem, abychom byly spolu, protože mi bylo jasné, že pokud se dožije svátků, bude to zázrak.

Maminku jsem proto ještě před nimi obdarovala teplou dekou a pletenými ponožkami. Byla jí totiž v jednom kuse zima. Ona mi na oplátku koupila můj oblíbený sypaný čaj rooibos. Věnovala mi ho v plechové dóze. Já si čaj uložila do poličky k ostatním. Strávily jsme spolu několik krásných chvil. Pár dní před Štědrým dnem zemřela. Možná to bude znít divně, ale jsem ráda, že se tak stalo u mě doma. Měla jsem díky tomu dobrý pocit, že jsem byla do poslední chvíle s ní.

Mohlo by Vás zajímat:

Dobroslava (50): K padesátinám jsem dostala ten nejkrásnější dárek, přišla mě pozdravit zesnulá maminka

Letos mě měly čekat smutné Vánoce

Od její smrti jsem se cítila nesvá. Jako by už nic nemohlo být jako dřív. Bylo divné zvyknout si na to, že už mi nikdy nezavolá, nebo že mi jen tak nepřinese domácí štrůdl. Navíc jsem jedináček, otce nemám a maminka byla jediný člověk, kterého jsem tady měla. A teď byla pryč. Nebýt pár dobrých přátel, kteří mě drželi nad vodou, nevím, kde bych dnes byla.

Když uběhl rok od její smrti a blížily se Vánoce, padala na mě úzkost. Rozhodla jsem se, že žádné veselí chystat nebudu. Chtěla jsem být doma, sama a nikoho k sobě nepustit. Na Štědrý večer jsem na maminčinu počest zapálila svíčku, usedla do křesla a jen vzpomínala. V bytě panovalo ticho, které narušoval snad jen zvuk praskajícího plamene.

Mohlo by Vás zajímat:

Božena (66): Svíčka od mrtvé vnučky začala hořet sama od sebe. Myslím, že mě přišla pozdravit

Zesnulá maminka mě přišla pozdravit

Když jsem z kuchyně uslyšela ránu, vyděsila jsem se. Hned mě napadlo, že mám doma zloděje. Ostražitě jsem šla za zvukem a pomalu nahlédla do kuchyně. Na lince byl vysypaný čaj od maminky a v něm nápis Mám tě ráda. Mlčky jsem se na to dívala. Dojetím mi tekly slzy. Byl to určitě vzkaz od ní.

Nechápu sice, jak je to možné, ale na tom asi nezáleží. Není důležité, jak se sama otevřela skřínka s čaji. Ani to, jak se mohl čaj vysypat tak, aby z něj vznikl nápis. Prostě to tak je. Já totiž věřím, že když někoho skutečně milujete, vaše spojení může přetrvat věčně. A to i v případě, že už nejste mezi živými. A pro mě byla tato událost zásadní. Vím teď, že tu maminka pořád je.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Vlaďka (25): Vzkaz od zesnulé maminky mi přinesl smíření s tím, že jsem zůstala úplně sama

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.