Martin (25): Pronajal jsem svůj byt cizincům. Po návratu domů jsem se ale nestačil divit

Studuji vysokou školu v Praze. Díky rodičům mám vlastní malý domek na okraji Prahy, který během léta vždy pronajímám. Sám totiž cestuji po světě, a tak jsem si řekl, že než aby byl můj dům dva měsíce prázdný, tak ho radši přes nějakou online platformu nabídnu ostatním.

Pavel (29): Tchyně je naprosto nesnesitelná. Žít s ní pod jednou střechou pro mě dál není možné

Návštěva z Itálie

Praha má co nabídnout, a tak je o můj dům pravidelně zájem – zejména tedy z ciziny. Jeden z požadavků, které jsem pro klienty zadal, je to, že chci, aby jim bylo přes padasát let. Vím totiž, že takoví cizinci už bývají klidnější a radši než na pařby do města přijedou za památkami a kulturou.

Až do loňského léta jsem s nikým neměl problémy. Všechno ale změnila pětičlenná skupinka z Itálie. Nejmladšímu muži bylo 55 let, tomu nejstaršímu o osm více. Komunikace s nimi probíhala úplně v pohodě, a zatímco já jsem jel na dva týdny do USA, jim jsem poskytl útočiště u mě. Přijeli na čtyři dny.

Jiřina (54): Přítelkyně mého syna je blázen. Věří, že náš dům je prokletý

Byla to krev?

Klíče od bytu jsem jako vždy nechal u sousedů a vyrazil jsem za dalším dobrodružstvím. To jsem ale netušil, jaké dobrodružství se během toho odehrává u mě doma. Když jsem přijel a otevřel jsem dveře, málem mi spadla brada. Všude v chodbě byly poházené flašky od alkoholu a celý dům šíleně páchl po odpadcích.

V pokoji byla potrhaná sedačka, na stole stopy po bílém prášku, po zemi střepy z rozbitých sklenic. Úplně jsem ztuhl a bál jsem se, co dalšího na mě ještě čeká. Vešel jsem do kuchyně a zarazily mě červené fleky na zdi. Byla to krev? Nejspíš jo. Bylo mi fakt těžko.

Žaneta (28): Moje rozhodnutí zničilo život celé rodině. Nemůžu se z toho vzpamatovat

Záchod byl fuč...

Koupelna jejich řádění docela přežila – podle toho smradu, který se všude rozléhal, ji totiž nejspíš ani nepoužívali. Úplně mě ale dorazilo, když jsem nakoukl na WC. Záchod byl totiž pryč, úplně celý. K čemu jim byl? A kam ho odnesli? Proboha, co se to stalo…

Hlavou se mi honilo miliony myšlenek. Vytáhl jsem mobil a chtěl jsem volat na policii. Ale pak jsem si řekl, že když u mě napáchali takovou spoušť, tak jsou asi schopni všeho. A s takovými lidmi já už nechci mít nic společného. Takže jsem byt uklidil, opravil a vrátil ho do původního stavu.

Situace ve světě už se zklidňuje a já tak v létě zase nejspíš vyrazím na cesty. Jestli ale svůj byt pronajmu dalším „slušným“ padesátníkům, jsem se zatím nerozhodl.

Mirka (26): Oddávali jsme se hlučnému milování, když k nám vtrhla babička. Skončili jsme v nemocnici

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Pokud máte i vy zkušenost, která vás zasáhla, a chtěli byste se s ní svěřit, napište na [email protected].