Facebook
Instagram
Naše čtenářka Mirka se seznámila s Pavlem a zamilovali se do sebe, ale protože bydlel každý ještě u rodičů, neměli moc prostor být o samotě. Jednou se jim to konečně podařilo a oni si to chtěli užít, jak se patří. To ovšem netušili, že to skončí návštěvou nemocnice.
S Pavlem jsem se seznámila před dvěma lety na festivalu. Protančili a prozpívali jsme celou noc a od té doby jsme spolu chodili. Bylo to všechno super, akorát jsme v té době ještě oba bydleli u svých rodičů, takže jsme neměli tolik soukromí. Naši občas chodili do divadla, tak jsme měli jednou za čas večery pro sebe, jinak jsme spíše dováděli v lese nebo u Pavla v autě. Nebylo to nic moc, ale tenkrát nám to stačilo.
Mohli jsme dělat cokoliv
Pavel mi jednou nadšeně volal, že jeho rodiče jedou na celý týden pryč, a tak jsme plánovali, že bych mohla být celou dobu u něj. Našim to nevadilo, Pavla znali a měli ho rádi. A my si mohli konečně nerušeně užívat. Ze začátku to byl pro mě nezvyk, protože většinou jsme se spolu milovali na takových místech, kdy jsem se bála být hlučná. Ale Pavel mě uklidnil, že rodiče jsou opravdu daleko a pro jistotu jim zavolal a optal se, jak se mají. Bylo to v suchu, byli u známých na chalupě a podle zvuku v telefonu se bavili víc než dobře.
Tu noc jsme si užili náramně. A ještě lepší bylo ráno. Z postele jsme nevylezli skoro celý den. Večer jsem se šla osprchovat a těšila se na další pokračování. Pavel čekal v pokoji a nahlas vykřikl, že teď bude rodeo. A taky že ano.
Takový konec jsem nečekala
Řádili jsme docela dost, když v tom jsem zaslechla: „Ježíšmarjá.“ Byla to Pavlova babička, která přišla zalít kytky. Já jsem se tak lekla, že jsem spadla z postele a jediné, co jsem dál vnímala, byla šílená bolest ruky. Pavel na mě rychle hodil deku a babička utekla do kuchyně. Byla z toho chudák celá zmatená a já slyšela, jak jí Pavel říká, že jsem jeho přítelkyně a rodiče o mně vědí.
Snažila jsem se nějak obléknout a chtěla se jít představit, ale ruka mě tak bolela, že jsem si s ní ani nepotřásla. A vzhledem k tomu, co všechno jsme dělali, bych to stejně neudělala. Pavlova babička se na mě podívala a začala se smát. Prohlásila, že taky byla mladá a rozumí nám, jen málem měla infarkt. A pak podotkla: „A vy si s tím slečno zajeďte k doktorovi.“ Nasedli jsme s Pavlem do auta a když se mě doktor ptal, co jsem dělala, musela jsem zalhat, že jsem upadla. Zápěstí jsem měla zlomené. I když mě to první dny strašně bolelo, pokaždé jsem se smála, když jsem si na celou situaci vzpomněla. Babička říkala, že o tom nikde vykládat nebude, a my jsme začali hodně rychle shánět vlastní pronájem.
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
