Milena (34): Manžel je závislý na telefonu. Dlouho už to nevydržím

žena v brýlích
Zdroj: Pixabay

Paní Milena má manžela a ten ji poslední dobou ignoruje. Je závislý na svém telefonu. Milena to zkoušela po dobrém, po zlém, nic nefunguje. Už si spolu nedokážou ani povídat a Mileně pomalu dochází trpělivost.

Tereza Procházková
Tereza Procházková 02. 06. 2020 07:30

Ještě před lety bych řekla, že mám toho nejdokonalejšího muže na světě. Trávili jsme spolu spoustu času, byl pozorný, šarmantní, vtipný a když se nám narodila Lilinka, stal se z něj i dobrý otec. Rok na to povýšil v práci a sice jsme si finančně dost polepšili, ale měl toho tolik, že chodil domů až večer.

Já byla celý den doma s Lilinkou a když Ondra konečně přišel, chtěla jsem si s ním povídat. Jenže na to neměl energii ani náladu. Plácl sebou do postele a čučel do mobilu. Říkal, že po celém dni nechce nic řešit a potřebuje si odpočinout. Navrhla jsem společný film, cokoliv, ale stačil mu telefon.

Bez telefonu nedokáže žít

Rozhodla jsem se to přes týden neřešit a o to víc se těšila na volné víkendy. Ale bylo to ještě horší. Ondra se ráno vzbudil a první co bylo, tak si vzal do ruky telefon. Připravila jsem snídani, kafe, ale pořád měl v ruce mobil. Snažila jsem se s ním mluvit, zajímalo mě, jaký budeme mít program, nic. Zamumlal, že si čte zprávy, že řeší emaily s klienty, zkrátka nemá čas.

Má telefon na záchodě, nebo když je ve vaně, při obědě ho také nedá z ruky a když jsem ho poprosila, aby se věnoval alespoň Lilince, která ho prakticky vůbec nevídala, tak si k ní s povzdechem sedl, párkrát jí hodil míček a pak jí zapnul televizi a zase vyndal telefon. Hádala jsem se s ním, že to už ani není možný. Když mu to není blbé vůči mně, tak by to mohl dělat alespoň pro dceru. Navrhla jsem aspoň soboty bez mobilu, ale neprošlo to. Vysvětloval mi, že prostě nikdy nepochopím kolik práce má, tak ať ho laskavě nechám na pokoji.

Telefon je pro něj důležitější než já

Když jsem mu něco vyprávěla, ani nezvedl hlavu od displeje. Neposlouchal nikdy, co říkám. Jen nepřítomně říkal „hm“. A když už se konečně přemohl, tak mu v půlce mého vyprávění přišla zpráva a on okamžitě odepisoval. Udiveně jsem na něj koukala, jestli si myslí, že to je v pořádku a on řekl: „Tak ty nevidíš, že mi někdo píše?!“ a já vykřikla: „A ty nevidíš, že na tebe mluvím?!“ a hádali jsme se jak koně. Večer přišel a omluvil se, že toho na něj je hodně. Už to vypadalo nadějně, dokonce jsme se pomilovali, ale tak půl minuty po skončení se otočil na bok a zíral do telefonu.

Před spaním si na něm pouští seriály a kolikrát se v noci vzbudím a pořád to svítí. Neskutečně mě to rozčiluje. Dokonce jsem se vzbudila a měla telefon opřený o mé čelo, prý si musel vyměnit strany, aby ho nebolelo za krkem. A takhle vlastně usíná pořád. Než uspím dceru, poklidím a převleču se, dávno leží v posteli otočený zády ke mně, řekne dobrou noc a ani se neotočí. Usínáme sice vedle sebe, ale jsem tam vlastně sama. Jakmile jsem mu řekla, že končím, tak jen kroutil očima, proč to tak hrotím.  Dlouho už to takhle nevydržím.

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.

 

Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít

Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít

Související články

Další články