Facebook
Instagram
Někdy je role matky náročná. Nikdo vás dopředu nepřipraví na to, s čím můžete počítat a co vás čeká. Stázka má svého syna velmi ráda, někdy by si ale přála žít život jako před jeho narozením. To ale není možné.
Se svým mužem Petrem (35) jsme si Matýska (2) vysnili. Je to náš úžasný chlapeček. Samozřejmě, že jeho výchova má svá úskalí. Vzteká se, neposlouchá a dělá naschvály, ale není jiný než ostatní děti.
S kolegyněmi jsem byla v kontaktu i po porodu
Na rodičovskou dovolenou jsem se těšila, už pět let jsem pracovala v marketingu a změna by mi přišla vhod. Konečně mě nebudou honit žádné deadliny ani naštvaní kolegové. Konečně budu svým vlastním pánem a den si budu moci přizpůsobit podle svých a Matýskových preferencí.
Přesto jsem si říkala, jestli mi nějaké rozptýlení od neustálého přebalovaní nebude chybět. Proto se od porodu snažím udržet kontakt s kolegyněmi. Ani jedna ještě děti nemá, ale za těch pět let, co jsme spolu pracovaly, se z nás stala dobrá parta. Na začátku, když byl Matýsek malý, všechno fungovalo.
Kolegyně se mi začaly vyhýbat
Se dvěma kolegyněmi jsme se pravidelně vídaly, chodily za mnou domů pokochat se Matýskem, a když byl větší, chodily jsme spolu na procházky. Já se jich vždy vyptala na práci, co je nového, jaké jsou nejzajímavější drby a jak se mají ony. Bylo příjemné si s někým promluvit o normálních věcech, ne jen o dětech.
Posledních pár měsíců to ale nefunguje podle mých představ. Předtím za mnou chodily na návštěvu jednou za dva týdny, teď se u nás neukázaly skoro dva měsíce. Vždy, když jim navrhnu, že bychom mohly jít někam na procházku nebo na hřiště, najdou si nějakou výmluvu.
Manžel mi vyčetl, že se bavím jen o dětech
Začíná mi to být podezřelé a jsem z toho smutná. Můj muž ale přispěchal s vysvětlením, které za jejich neochotu se scházet z největší pravděpodobnosti může. „Poslední dobou mluvíš jen o Matýskovi a o dětech. Nikoho nepustíš ke slovo. Třeba je to naštvalo. Víš, že samy nemají děti. Možná jim to začalo vadit,“ řekl mi.
A já si uvědomila, že má pravdu. Na poslední návštěvě jsem mluvila jen o Matýskovi a jeho pokrocích. Na jejich život jsem se ani jednou nezeptala. Možná je to naštvalo a urazily se. Je mi z toho smutno, že už se neumím normálně bavit s normálními lidmi. Když se teď vše točí kolem dítěte, i můj mozek na to naskočil a já kvůli tomu ztrácím kamarádky.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
