Facebook
Instagram
„Lačný pacient, bezpečný pacient,“ prohlašuje v rozhovoru Miroslav Peleška, primář anesteziologicko-resuscitačního oddělení mostecké nemocnice. Strach před plánovanou operací je podle něj přirozený, ale jak se říká, štěstí přeje připraveným. Jak dlouho budete před operací o hladu a v čem všem nám dokáže anestezie pomoct?
Pokud vás čeká operace a tím pádem i anestezie, dost možná máte z "uspání" větší strach, než ze zákroku samého. K tomu ale není důvod, určitě budete v péči zkušených lékařů-anesteziologů, a pokud budete dbát jejich pokynů, jak se chovat, jedině dobře pro vás. Primář Miroslav Peleška odpovídá na nejzásadnější otázky, které se honí pacientům hlavou před operací.
Jak se dozvím, co mám před anestezií dělat a jak se mám chovat?
Obecně je třeba dbát pokynů lékaře, který výkon indikuje a poté i pokynů anesteziologa, který provádí anesteziologické konzilium. Součástí toho je i předání tzv. Informovaného souhlasu s podáním anestezie, kde jsou informace obsažené. Zároveň je jeho součástí stručná informace o tom, co se bude dít. A je rozdíl, zda se jedná o plánovaný, nebo akutní výkon. Pokud jde o druhý případ, tam rozhoduje o předoperačním chování i doba posledního jídla a třeba čas traumatu. U plánovaných výkonů dostane pacient předem jasnou informaci, co dělat, jak se chovat. A zejména co nedělat jak před anestezií, tak po ní.
Jak je to s jídlem a pitím? Jak dlouho budu před operací o hladu?
U plánovaných operací v současnosti platí, že ještě 2 hodiny před anestezií se člověk může napít. To je i součástí ordinace, kterou v rámci anesteziologického konzilia provádí anesteziolog. Panují různé názory na to, co je povoleno. Hovoří se o tom, že v podstatě povolená je i káva. My u nás preferujeme 100 až 200 mililitrů čiré, neperlivé tekutiny. Já osobně navíc nejsem úplně příznivcem té kávy.
Pro někoho to možná může představovat problém...
Co se týká jídla, tak zvláště u malých dětí se snažíme, aby doba jejich nutného lačnění byla zejména u plánovaných výkonů co nejkratší. Trochu paradoxně může působit zejména u dospělých v tomto kontextu fakt, jak se člověk běžně chová. Abych neurazil, vezmu jako příklad sebe. Jdu spát kolem půlnoci, probudím se ráno v šest. Nestihnu se ani nasnídat a napít, letím do práce a moje první tekutina, kterou do sebe dostanu, je kafe v půl jedenácté dopoledne.
Objevují se ve vašem oboru nějaké nové trendy?
V rámci předoperačního a předanestetického managementu jsou tekutiny ráno a poté ještě dvě hodiny před operačním výkonem u operací elektivního typu trend, který si postupně propracovává svoji cestu na výsluní. Pokud personál zvládne pacienta ohlídat a pacient je plně spolupracující. Do moderních trendů ERAS patří třeba i to, že se běžná strava podává do 6 hodin před výkonem a na cukry bohaté tekutiny (maltodextriny) do 2 hodin před výkonem. Postupy a náhled na ně se s časem mění. A to i v případě předoperačního lačnění.
Jaký je váš osobní názor a doporučení?
Jednu věc si kacířsky neodpustím. Jsem relikt staré doby a nerad měním zaběhnuté postupy tam, kde si to mohu dovolit. Pokud jde tedy k operačnímu výkonu někdo z mé rodiny, tak dostane jasný příkaz: "Od půlnoci nejíš a nepiješ a prostě to vydržíš." A dělám anesteziologa jen 32 let. Lačný pacient, bezpečný pacient!
Magnetickou rezonanci, resp. vyšetření touto formou, asi nemusíme představovat a asi se i shodneme, že ne každému je příjemná. I zde ale může pomoct anesteziolog. Přiblížíte nám jak?
Ano, vyšetření magnetickou rezonancí můžeme provádět v celkové anestezii a u nás v nemocnici toto vyšetření takto opravdu provádíme, a to jak u dětí, tak i u indikovaných dospělých, konkrétně například u těch, kteří mají diagnostikovanou klaustrofobii a toto vyšetření je pro ně bez anestezie nekomfortní. Nemocnice musí mít k dispozici nutný anesteziologický přístroj k magnetické rezonanci a příslušnou infusní techniku a monitoring včetně plynového modulu tak, aby bylo možné podávání plnohodnotných anestezií a sedací za bezpečných podmínek.
Jak to chodí u malých dětí?
Anestezii či sedaci zajišťují erudovaní lékaři anesteziologicko-resuscitačního oddělení s náležitou praxí v oboru. U malých dětí je sedace nebo celková anestezie při vyšetření na magnetické rezonanci nutná zejména proto, že nevydrží být v nehnuté poloze po nezbytnou dobu vyšetření. Navíc není žádný důvod k obavám, jedná se o standardní anestezii, kterou dětem běžně poskytujeme. Dítě se tady uspává opravdu jen na toleranci zajištění dýchacích cest nebo na to, aby si spontánně ventilovalo. U dospělých pacientů je to většinou proto, že trpí klaustrofobií čili jim nedělá dobře průjezd tím tunelem. Ale může tam být i celá řada jiných problémů, jako jsou silné bolesti zad, nohou, nebo nevydrží ležet v klidu 30 minut. To jsou zejména psychiatričtí pacienti.
Anesteziolog se nepohybuje pouze na operačním sále, ale například i na Ambulanci léčby bolesti. Co si pod tím máme představit?
Do této ambulance přicházejí pacienti, se kterými si již opravdu nikdo z žádného oboru neví rady. A to není vtip. Hlavním smyslem léčby těchto pacientů je kvalitní tlumení jejich bolesti. Může se jednat jak o bolest onkologickou, tak o bolest maligní neonkologickou. Nezapomeňme, že náš obor se primárně vyvinul ze snahy získat vládu nad bolestí
O anesteziolozích a anestezii obecně koluje celá řada skoro až pověstí. Je strach oprávněný? Mají se pacienti bát?
Bát se některých anesteziologů není od věci, ale to berte tak, že i mezi námi najdete divné lidi (smích). Ale když to vezmu vážně, neexistuje výkon, který by byl prost komplikací, to je absolutně fér přiznat. Já tohle považuji za stejnou otázku, jako je ta, jestli je třeba se bát při jízdě autem. Pokud je dobrý šofér, není důvod ke strachu. Ale jsou lidi, se kterými bych si do auta nesedl. Ale to berte jako černý humor jednoho anesteziologa, který za více než tři desítky let praxe už opravdu něco zažil a viděl. Věřte, že vždycky uděláme maximum pro to, abyste se v pořádku a pokud možno s co nejmenšími bolestmi vzbudili a po operaci se mohli vrátit co nejdříve domů.
