Facebook
Instagram
Bytová designérka a umělkyně Lucie Volfová se stará o nápadité interiéry svých klientů, pro tentokrát ale pozvala Lifee.cz přímo k sobě domů. Jak se dalo čekat, Luciino bydlení je ztělesněním všeho, co se v její tvorbě zrcadlí - převládají světlé odstíny, zlatá barva, příjemné textilie a dřevo. Inspiraci hledala umělkyně u světových designérů, ale také v zapadlých bazarech a antikvariátech.
Dům Lucie Volfové byl postaven s jasnou myšlenkou, kterou talentovaná designérka seskládala jako velké bílo-zlaté puzzle. Komponenty přitom hledala po celém světě a kreativně je přizpůsobovala vlastnímu unikátnímu stylu.
„Koupím něco v bazaru a pak to přetvořím k obrazu svému. Snažím se neplýtvat, takže když zjistím, že se mi nehodí stříbrná váza, udělám z ní zlatou," vysvětluje v našem rozhovoru Lucie, která je velkou zastánkyní udržitelnosti a ekologie.
V komerčních domech s nábytkem ji možná potkáte, radost jí ale tento typ nákupů nedělá - naopak. Nejraději nakupuje v antikvariátech. „Díky renovaci starého nábytku můžete interiéru vdechnout jakýkoli styl. V kombinaci s novým nábytkem tak vytvoříte zcela jedinečné nestárnoucí bydlení," radí čtenářům.
Které prvky a barvy ve vašem domě převládají?
Mám ráda jak přírodní materiály, tak barvy. Celá barevná paleta interiéru se tedy nese v duchu přírodních odstínů, jako je bílá, krémová, vanilla, cappuccino, to vše doplněné zlatými doplňky a lněnými textiliemi. Z materiálů pak u mě převládá mramor, dřevo a sklo.
Jste umělkyně, projevilo se to také na interiéru domu?
Ano, náš dům je takové jedno velké umělecké dílo. Interiér je doplněn mou uměleckou malbou, od artových stěn až po abstraktní obrazy, které jsou v každém z pokojů. Navrhla jsem si konferenční stolky, které jsou vyrobené na míru z mramoru. Nový nábytek jsem zkombinovala s tím starým, který jsem nechala zrenovovat - od starých židlí Ton, až po starý nábytek v koupelnách, který jsem si nakombinovala dle své potřeby a nechala jej natřít na svoji oblíbenou barvu Windmill Lane.
Dokonce i modulová sedačka pochází z mé autorské tvorby. Zde jsem se nechala inspirovat italským návrhářem Mariem Bellinim a sestavila ji tak na míru svým potřebám, včetně materiálů. Sedačka je také skvělá do komerčních prostor, protože se snadno čistí. Zajímavostí je, že tekutina po povrchu steče a nevpije se, což uvítají zejména rodiče s dětmi.
Co se týče bytových doplňků, například vázy, které jsem koupila v bazaru nebo dostala z pozůstalostí a svým nevábných vzhledem se mi do interiéru nehodily, jsem přetvořila k obrazu svému tak, aby mi celkově ladily.
Podle čeho jste volila nábytek a dekorace?
Chtěla jsem, aby nábytek byl hlavně kvalitní, originální, nadčasový a z přírodních materiálů. Doplnila jsem jej dekoracemi, které v sobě skrývají nějakou vzpomínku, nějaký příběh. Například vázami po babičce, suvenýry z našich společných cest. Nekupuji dekorace, které má doma každý, opravdu pro mě každý kousek musí mít nějakou hloubku.
Jak jste pojala ložnici?
Ložnici jsem tvořila v teplých hřejivých tónech. Stěna za postelí pochází z mé tvorby, kdy jsem propojila tři barvy a namalovala patinu na stěně. Doplnila jsem ji lištami, abych ji oživila. Postel, která měla kožené vysoké čelo, jsem odstranila proto, aby artová stěna vynikla, a ložnice tak byla zcela originální. Co se týče textilií, povlečení včetně přehozu je také z mé autorské tvorby a ušité mými švadlenami.
U mě doma musí být jednoznačně v ložnici koberec. Není nic příjemnějšího, než když ráno vstanete do teploučkého koberce. Navíc se tím ložnice celkově zútulní. Noční stolky jsem pojala opět trochu netradičně. Dlouho jsem si vizualizovala, jak by měly vypadat. Chtěla jsem něco jednoduchého, a přesto zajímavého. Navrhla jsem si tedy mramorové stolky z kamene Diano Reale a nechala si je vyrobit na míru.
Co nesmí chybět ve vašem obývacím pokoji?
Jednoznačně modulové křeslo navržené k sedačce a stolní lampa od mé šikovné kamarádky. Podstavec je vyroben z českého skla. Tenhle můj koutek je pro mě oázou klidu a pohody, když si večer uvařím heřmánkový čaj, zapálím si v krbu, rozsvítím jen lampu a otevřu knížku.
Ve které místnosti nejraději trávíte čas?
Nejlépe se cítím v naší ložnici. Každý večer se nejvíc těším na to, až po náročném dni všichni společně zalezeme do jedné postele, povídáme si a já se konečně zastavím a užívám si přítomnost svých nejmilovanějších.
Kde nejraději nakupujete nábytek a bytové doplňky?
Já sice miluji návštěvy obchodů s bytovými doplňky a nábytkem, kochám se pohledem, ale záměrně se jim vyhýbám. Když se do některého z nich dostanu, nikdy neodejdu z prázdnou - nakupuji, co nepotřebuji, a potom mám špatný pocit z toho, že je to vlastně plýtvání.
Když se ocitnu v nějakém bazaru s nábytkem, zde nakupuji s radostí a s pocitem, že jsem zachránila kousek, který si třeba sama doma přetvořím, aby se mi barevně hodil do interiéru.
Je to taková upcyklace. Vyrobila jsem tak různé dekorační talíře, ale i vázy. Koupím něco v bazaru a pak to přetvořím k obrazu svému. Snažím se neplýtvat, takže když zjistím, že se mi nehodí stříbrná váza, udělám z ní zlatou. A opravdu hrdá jsem na zrcadlo v chodbě. Původně to byl obraz v dřevěném rámu, který jsem sehnala v bazaru. Plátno jsem vyndala, zrenovovala rám a nastříkala zlatým sprejem.
Prozradila byste našim čtenářům, v čem tak milujete udržitelnost?
Miluji originální interiéry, co nepodléhají neustále se měnícím trendům, kterými je ovlivněna převážná většina lidí u nás. Trendy vždy pominou. Díky propojení starého nábytku s tím novým je každý interiér výjimečný, nápaditý, originální a má svého ducha. Díky renovaci starého nábytku můžete interiéru vdechnout jakýkoli styl. V kombinaci s novým nábytkem tak vytvoříte zcela jedinečné nestárnoucí bydlení.
Přidaná hodnota je pro mě dobrý pocit, že neplýtvám a dokážu díky své kreativitě vytvořit interiér mnohdy jen z toho, co je.
