Facebook
Instagram
Zájem o biologii v dětství a dospívání ho přivedl ke šperkařství, ve kterém se dnes řadí mezi naprostou špičku ve svém oboru a šperky od něj by si přál nosit zřejmě každý. Řeč je o Hanuši Lamrovi, který magazínu Lifee.cz prozradil nejen to, proč se při práci inspiruje právě přírodou, ale například i to, jakým směrem by byl rád, kdyby se ubíraly jeho děti.
„Miluji venkovské květiny. Spíše ty rurální. Nemusí to být vyloženě orchideje. Baví mě z prostých květin, které se na první pohled nemusí zdát jako zvlášť zajímavé, vytvářet krásné šperky,“ prozradil Hanuš Lamr.
Rostliny ho fascinovaly už v dětství, a tak bylo jen logickým vyústěním, že se jimi začal inspirovat při své šperkařské práci. Prstýnky jím vytvořené tak připomínají šišky, klasy obilí, modřín nebo kůru s lišejníkem.
Hanuš Lamr o vztahu k přírodě
Pocházíte z umělecké rodiny. Je možné, že právě to vás přivedlo ke šperkařství?
Fakt, že jsem vyrostl v rodině výtvarníků, měl určitě na mou dnešní profesi vliv. Zároveň jsem se ale hodně zajímal o zoologii a botaniku a chodil jsem například do botanického kroužku. Celkově mě příroda velice bavila. A jelikož je moje šperkařství převážně o květinách, vše asi pochází právě z dětství. Zároveň jsem už ale jako dítě vyráběl doma šperky pro maminku i pro sebe.
Proč právě biologie?
Ke kytkám měli vždycky blízko i moje maminka a dědeček, takže to asi opět pochází z rodiny. Nenahlížím na přírodu jako na trend, ale jako na něco, co mě skutečně zajímá. Příroda nás obklopuje a sami jsme v podstatě příroda. Líbí se mi, že pomocí šperkařství mohu dělat jakýsi záznam přírody. Když například najdu část šišek, hned mě napadne, že bych ji mohl zakonzervovat v nějakém kovu a vytvářet tak celé sbírky. Příroda je zkrátka úžasná a velmi inspirativní.
Jaké kovy používáte během práce nejraději?
Nejvíc pracuji se zlatem, stříbrem a bronzem. Z bronzu vytvářím větší plastiky a sochy, ze stříbra a zlata hlavně šperky. Kromě kovů rád používám i drahé kameny. Mojí velkou libůstkou je nicméně plast. Sám si míchám dvousložkovou pryskyřici a odlévám si přes různé silikonové formičky přírodniny do plastu.
Lze tedy říct, že vaše šperky jsou jakýmisi odlitky přírodnin?
Většina mých šperků jsou v podstatě odlitky přírodnin. Já je třeba ještě namočím do vosku, nějak je domodeluji a výsledek vypadá jako skutečný odlitek. Následně šperk ozdobím třeba drahým kamenem, který má nějakou symboliku.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Nejnovější kolekce Hanuše Lamra
Vaše žena je textilní výtvarnice a společně máte dvě děti. Podporujete se vzájemně při své práci? Jak taková domácnost dvou umělců vypadá?
Se ženou se určitě podporujeme. Když jsme před zhruba patnácti lety měli malé děti, měli jsme spolu takovou hravou dětskou kolekci. A nyní jsme se po letech k sobě výtvarně vrátili. Momentálně připravujeme spousty výstav, kde každý máme část své tvorby. A co se týče domácnosti, zřejmě nikoho nepřekvapí, že doma i na chalupě máme všude vystavené své výrobky. Čas od času to pak proložíme obrazy od našich blízkých a kamarádů.
Pro Národní muzeum jste vytvořil diadém k 200. výročí založení. Považujete to za svůj největší úspěch?
Určitě to byla jedna z nejzásadnějších věcí. Potom jsem dělal i diadém Vínek, který byl vystaven v Designbloku v Národním muzeu v Letohrádku Kinských, který mě inspiroval k tvorbě kolekce CEREAL, jež je momentálně velmi úspěšná.
Co si pod kolekcí CEREAL představit?
Snažím se v ní poukázat na krásu na první pohled prostého a všedního obilného klasu. Přitom bez obilí by nebylo mouky ani chleba a dodnes se jedná o jeden ze základních pilířů naší obživy. Velmi mě tento motiv zaujal a myslím si, že skvěle poukazuje na to, jak jsou zdánlivě elementární věci důležité a nenahraditelné.
Jaký je váš nejoblíbenější šperk? Nosíte šperky i vy sám?
Můj nejoblíbenější šperk je ten, který právě dokončím a jsem s ním spokojený. Poté začnu pracovat na novém, blížím se do finále a zase ho začnu považovat za ten nejoblíbenější. Jinak osobně nosím především snubní prsten.
Hanuš Lamr o svých snubním prstýncích
Snubní prsten jste pro sebe a manželku navrhl sám?
Původní prsteny nám už byly malé a bylo nám líto je nechávat zvětšovat, takže jsme si po zhruba patnácti letech od svatby vytvořili nové. Jedná se o odlitky z kůry s lišejníkem, takže prsteny nejsou úplně pravidelné. Zajímavostí je, že žluto-zelená barva lišejníku je tam znázorněna žlutými a zelenými diamanty.
Navrhl jste pro svou ženu kromě snubního prstenu i jiné šperky?
Ano, má jich ode mě skutečně mnoho. Ale nosí i šperky od konkurence. Vždy si sama vybere, co chce. Určitě má ale doma takový průřez mojí tvorbou. Někdy se totiž kolekce vyprodá a další šperky nedodělávám, takže jsem rád, že má z mé tvorby od všeho něco.
Vyrábíte snubní prsteny i pro širší veřejnost na zakázku, nebo ty vaše byly výjimkou?
Určitě dělám. Jedná se spíše o méně typické kousky, které nejsou příliš přesné a pravidelné. Například odlitky listů. Nedávno jsem také vytvořil snubní prsteny - odlitky z modřínové větvičky - a vypadaly opravdu hezky. Občas také zasazuji do prstenů pro novomanžele surové kameny. Vždy se s klienty radím o tom, co by se jim líbilo.
Co vaše děti? Máte syna a dceru, zdobí vaše práce i je?
Syna úplně ne. Dcera má mé šperky ráda, což mě těší. Často je ale ztrácí, takže musíme její sbírku pravidelně doplňovat.
Pokud je řeč o dětech, přál byste si, aby šly ve vašich stopách?
Dcera aktuálně začíná studovat na oděvní škole a syn se s největší pravděpodobností bude věnovat grafice. Určitě jsem netrval na tom, aby se věnovali šperkařství. Je však pravdou, že po mně jednoho dne zbude spousta materiálu a nářadí, takže by bylo hezké, kdyby to po mně jednou převzali. Určitě je ale s manželkou do ničeho netlačíme. Přeci jen je moje tvorba hodně o mé osobě a postoji k přírodě, takže by asi bylo i těžké to po mně převzít. Kdo ale ví. Necháme to osudu.
Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít
Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít
Související články
