Zbyněk (19): Auto z bazaru nebylo zcela obyčejné. Mělo skrytou moc, která mě ochránila

Zbyněk (19): Auto z bazaru nebylo zcela obyčejné. Mělo skrytou moc, která mě ochránila
Zdroj: Freepik.com

Za úspěšně složenou zkoušku v autoškole dostal Zbyněk od rodičů vlastní vůz z bazaru. Hned se vydal na menší projížďku, která ho ale vyděsila. V jednom úseku totiž začalo auto zničehonic zpomalovat. V bazaru se pak s tátou dověděli šokující věc.

Šárka Žižková
Šárka Žižková 16. 02. 2021 15:00

Bydleli jsme ve starším domě na menší vesnici, odkud jsem pravidelně dojížděl do školy do vzdáleného města. Rodiče mi zaplatili autoškolu, protože věděli, jak moc chci řídit. Táta mě navíc namotivoval k učení tím, že mi za úspěšně složenou zkoušku koupí auto z bazaru.

Auto zpomalilo víc, než jsem chtěl

Učil jsem se velmi svědomitě, protože odměna měla být sladká. Zkoušku jsem složil hned napoprvé. Táta mě vzal do autobazaru, kde jsem si vybral svůj první vůz. O značce a typu jsem měl jasno. Byl jsem šťastný jako malý kluk, který dostal novou hračku. Táta mě hned požádal, abych zajel do města něco koupit.

Hrdě jsem usedl za volant a rozjel jsem se. Měl jsem v plánu si to pořádně užít. Auto vrnělo jako koťátko, míjel jsem jednu vesnici za druhou, až mě značka upozornila na blížící se serpentiny. Začalo se i trochu stmívat, tak jsem přibrzdil. Jenže najednou jsem měl pocit, že auto zpomalilo víc, než jsem chtěl.

Cizí muž v mém autě

Lekl jsem se, že mi došel benzín, ale kontrolka paliva nic takového neříkala. Najednou se mi roztančily stěrače na předním okně. To už bylo hodně podezřelé. Snažil jsem se dojet na místo, kde bych mohl zastavit a zkontrolovat motor. Vše se ale zdálo být v pořádku.

Když jsem se vracel do auta, všiml jsem si, že na sedadle spolujezdce sedí muž s dítětem na klíně. Ve zlomku vteřiny mě napadlo, že si ke mně sedl náhodný kolemjdoucí. Když jsem se ale na muže podíval lépe, viděl jsem, že je vážně zraněný na hlavě. Dostal jsem šílený strach. Chtěl jsem vzít nohy na ramena a utíkat pryč. Takový jsem srab.

Jenže to nešlo. Zůstal jsem stát ve dveřích jak přimrzlý a civěl jsem na toho cizího muže. Když jsem se dokázal konečně pohnout, muž s dítětem zmizel. Usedl jsem zpět do auta a modlil jsem se, aby chytlo zapalování. Díkybohu se to podařilo hned napoprvé. Velmi pomalu jsem projel úsek serpentin a raději jsem se vrátil domů.

Chtěl mě ochránit

Svůj nevšední zážitek jsem hned povyprávěl otci. Ten se jen smál, že to není možné. Druhý den nicméně řekl, že tu trasu projede spolu. Když jsme se blížili k místu, kde auto začalo den předtím zpomalovat, znejistěl jsem.

Scénář byl skoro stejný. Táta šlapal na plyn jako šílený, ale auto zpomalovalo. I on zastavil a šel se podívat pod kapotu. Pak řekl, že vůz půjdeme vrátit do bazaru, protože s ním evidentně není něco v pořádku. A tak jsme jeli. Majitel nám zprvu nechtěl říct, komu auto patřilo před námi.

Nakonec přiznal, že ho vlastnil jistý muž, jenž s ním v serpentinách havaroval a tragicky zahynul i s dítětem, které vezl. Myslím, že mě tehdy jeho duch chtěl upozornit, abych jel pomalu.

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.

Bohuš Matuš a jeho o 30 let mladší manželka Lucie: Když jsem Bohuše ukázala poprvé mamince, tak se složila

Bohuš Matuš a jeho o 30 let mladší manželka Lucie: Když jsem Bohuše ukázala poprvé mamince, tak se složila

Související články

Další články