Sylvie (38): Rodinu živí manžel a nikdy mi nic nedopřeje. Já ale nemohu za to, že nemám dost peněz

S mým manželem Přemkem jsme spolu už necelých patnáct let a máme spolu dvě malé děti, Matyáše a Lily. Naše manželství je poklidné, skoro se nehádáme a žijeme v příjemné rodinné harmonii. I přesto si začínám myslet, že mě můj manžel snad ani nemá rád.

Iveta (36): Tchynin účet za hlídání vnučky mě šokoval. Naúčtovala si vodu, elektřinu i talíř polévky

Já se starám o rodinu a on vydělává

Přemek je hodný a pracovitý chlap, nikdy na mě nevztáhl ruku a nenávidí se hádat. Každý den děti vozí do školy, nemá problém se starat o zahradu či dojet na nákup. Nepije a hazard přímo nesnáší. I tak ho ale rozhodně nemohu nazvat ideálním manželem. Přijde mi totiž, že na mě vůbec nemyslí a vůbec mě nerespektuje.

Už od začátku manželství to máme nastaveno tak, že Přemek vydělává a já se starám. Chodím sice také do práce, ale pracuji jako učitelka a vydělávám výrazně méně než on, protože pracuje jako manažer v jedné soukromé prosperující firmě.

Oba jsme tedy od začátku této domluvy počítali s tím, že nás Přemek bude živit a já se budu primárně starat o děti a dům. Já svou roli plním opravdu svědomitě, v domě byste nenašli snad ani zrnko prachu, vždy je navařeno a pro děti jsem matka roku. Přemek samozřejmě taky vydělává a co je potřeba, zaplatí – a právě tady je ten háček. Platí totiž jen to, co je potřeba, ale ani o korunu navíc.

Alena (45): Syn v noci tajně utíkal z domu. Jeho skutečné tajemství mi nakonec vyrazilo dech

Nikdy mi nic nechce dopřát

Minulý rok jsem si přála jet na víkend do lázní. Měla jsem obrovské problémy se zády, jak jsem často zvedala a nosila naše malé děti a pak pořád seděla v práci, často jsem se ani pořádně nemohla narovnat a bolestí jsem nemohla spát. Sama jsem si na pobyt ale nedokázala našetřit, a tak jsem své přání nadhodila před Přemkem.

„Nevím, teď se to úplně nehodí… chci si koupit nové auto,“ odbyl mě neurčitě Přemek a já si založila ruce v bok.

„Ale naše rodinné auto je teprve pět let staré a jezdí parádně. Na co je potřeba nové?“ zeptala jsem se podrážděně.

„Nechci kupovat rodinné auto, ale auto pro sebe,“ vysvětlil mi Přemek. A o pár týdnů později si opravdu koupil dvoudveřové sportovní auto, které rozhodně nepotřeboval a rodině jako takové bylo k ničemu. A mě záda bolela dál. Došlo to až do fáze, kdy jsem se zasekla v jedné poloze při úklidu a manžel mi musel volat sanitku. Ale ani to ho nepřesvědčilo o tom, že by mi mohl přispět na nějaké osobní záležitosti. Na návštěvu salonu nebo na gelové nehty jsem se ho proto ani neptala. Věděla jsem, že by mě také odbyl.

Adéla (44): Manžel bral můj zoufalý pláč jako otravný hluk. Jediný dopis na kuchyňském stole ukončil mé trápení

Investuje jenom do sebe

Potom jsem opravdu toužila po nových špercích a kabátu, co jsem si vyhlídla v jednom butiku. Ano, přiznávám, šlo o luxusnější kousky, nicméně za šperky jsem nosila jen levnou bižuterii a kabát jsem měla ten stejný snad od narození našich dětí. Nadhodila jsem tedy před Přemkem, že bych o tyto věci stála a že by mi na ně mohl přispět anebo mi je k něčemu nadělit.

„Promiň, ale jedeme s kamarády lyžovat do Švýcarska. Na takové prkotiny teď určitě peníze nejsou,“ bylo mi řečeno a z mého snu opět sešlo. Říkala jsem si, že je to tím, že jde o luxusní produkty. To ale nebyl ten problém. Můj muž mi nebyl ochoten přispět ani na nové vybavení do posilovny a na běhání za pár set. Prý necvičím dost na to, aby to mělo cenu. Vždy si zkrátka našel nějakou výmluvu, proč si nezasloužím peníze jen pro sebe. Jakmile se ale opravovala kuchyň, najednou peníze byly.

Lada (57): Kamarádce závidím vnouče. Ona ale pořád mluví jen o svém novém štěněti

Myslím, že mu na mně nezáleží

A tak to je pokaždé. K Vánocům jsem si přála nový kabát a dostala jsem něco, co jsem vůbec nechtěla. Už několik let toužím jet na dovolenou k moři a vždycky jezdíme jen na kola. Přemek mi vůbec není ochotný vyjít vstříc a není ochotný investovat ani korunu do mých zájmů, potřeb a toho, co bych si přála nad rámec chodu domácnosti.

Mrzí mě to a cítím se hrozně ochuzená. Přeci jsme oba souhlasili s tím, že já se budu starat o děti a on mě bude živit. Byl s tím srozuměn… tak co je teď za problém? Proč je tak sobecký? Nejradši bych se s ním rozvedla a našla si někoho, komu budu stát za víc než Přemkovi… ale vím, že bych se sama nikdy neuživila a že Přemka potřebuji, i když mám pocit, že už mě nemiluje.

Kateřina (38): Máma sestře tajně pomáhala celý život. Ona jí pak ale odmítla zaplatit i pomník a raději peníze utratila za luxus

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].