Legendární Franz Kafka: Vedl záhadný život, zakládal si na svém vzhledu a v mladém věku podlehl tuberkulóze

3. července 2018
Profimedia.cz
Profimedia.cz

Franz Kafka byl německy píšící spisovatel židovského původu, který nadevše miloval Prahu. Alespoň jeden z jeho románů či povídek četl každý z nás, ale interpretovat je zvládne málokdo. Stejnou záhadou jako jeho díla působí i jeho život. Pojďme si k výročí 135 let od jeho narození objasnit pár zajímavostí z jeho života.

Franz Kafka se narodil 3. 7. 1883 na Starém Městě do rodiny židovského velkoobchodníka s galanterií Hermanna Kafky. I přes svůj židovský původ neuměl téměř vůbec mluvit hebrejsky. Měl pět mladších sourozenců. Oba bratři Georg a Heinrich zemřeli ve velmi útlém věku. Jeho sestry Gabriele, Valerie a Ottilie se staly oběťmi nacistů teroru a zemřely v koncentračních táborech.

Na přání svého otce vystudoval v Praze práva na německé univerzitě. Za studií se spřátelil s Maxem Brodem, Franzem Werfelem a dalšími židovskými intelektuály. Později byl zaměstnán v Dělnické úrazové pojišťovně. A právě tehdy začal jeho „hrozný podvojný život“. Kromě úředních spisů psal po večerech povídky a první románové pokusy, kde se mimo jiné objevují náměty z jeho zaměstnání.

Velice si zakládal na svém vzhledu. Jeho uhrančivé oči přitahovaly pozornost nejedné ženy. Pravidelně plaval, vesloval, věnoval se cyklistice. Také nekouřil, byl abstinent, a dokonce nepil ani kávu!

Měl zvláštní zálibu v tzv. fletsherování. Šlo o krajně nespolečenský způsob konzumace tuhé stravy. Každé sousto se muselo žvýkat tak dlouho, až se rozmělnilo na konzistenci husté polévky. Věřilo se, že se takto méně zatěžuje žaludek. Samotný Franz byl o této metodě natolik přesvědčen, že stejný způsob konzumace vyžadoval i po své první snoubence Felice Bauerové.

Ve své závěti žádal, aby byla zničena veškerá neuveřejněná díla. Jeho přítel Max Brod přání neuposlechl a Kafkova díla vydal. Bohužel se nám velké množství povídek, kratších textů a aforismů zachovalo pouze v podobě náčrtů a většina románů zůstala nedokončena. Jediné tři vydané romány tak jsou Amerika, Proces a Zámek.

Kafkovy knihy zrcadlí nejenom rozpor tehdejší doby, ale především jeho osobní duševní rozpolcenost. Napjatý vztah s otcem i nevydařené zásnuby v něm vyvolaly pocit nesounáležitosti, vyřazenosti a izolovanosti.  Věty, kterých užíval, byly propracovány do nejmenšího detailu. Časté jsou dlouhé, několikastránkové odstavce. Proto je interpretace jeho díla natolik složitá. Profesor německé literatury Stanley Corngold ve své knize The Commentator’s Despair uvádí na sto třicet různých možností interpretace jeho díla Proměna.

Kvůli tuberkulóze často pobýval v sanatoriích a byl nucen předčasně odejít do penze. Zemřel v Kierlingu 3. června 1924. Ale jeho odkaz přežívá dodnes. S jak děsivou přesností dokázal předvídat odlidštění světa, které zažilo 20. století. Pro Kafku základní pocit cizoty zmocňující se dělníka u běžícího pásu, kde vyrábí něco, o čem nemá ani zdání, jak funguje, se zdá být dnes stále více aktuální. Mnoho z nás dnes neví, jak fungují věci kolem, a ztrácí tak přehled o světě.