Facebook
Instagram
Vydejte se po stopách českých hrdinů, kteří padli za války, aby zachránili život někomu jinému. Přečtěte si také o osudech statečných lidí, kteří i za tak těžkých chvil nezapomněli, co je to láska, soucit, odvaha a pomoc bližnímu.
Více než 700 skautů a skautek položilo své životy za 2. světové války. Ať už to bylo v boji, nebo jako oběti rasové nenávisti či vinou jiných tragických okolností. Jedno je ale jisté, padli statečně a stojí za to si je připomenout. Kromě toho pojďme zavzpomínat i na statečné zachránce lidských životů, kteří nevstoupili do dějin a zemřeli v zapomnění, i když by si to jistě svými činy zasloužili.
František Bada
František Bada se narodil 18. srpna 1914 v Ústí nad Labem, prostředí českého pohraničí a vlastenecké menšiny ho silně ovlivnily, a tak po absolvování osmiletého reálného gymnázia nastoupil vojenskou základní službu. V roce 1935 byl povýšen na podporučíka a po vystudování pěchotního učiliště v Milovicích zůstal dál v armádě.
Bada bojoval jako důstojník a velitel jednotky v září 1938 několik dní v obklíčení proti silnějšímu nepříteli - sudetoněmeckým teroristům v Rumburském výběžku. V roce 1942 byl zatčen gestapem a souzen. Byl samozřejmě odsouzen německým soudem a odeslán s poznámkou "Návrat nežádoucí" do německého vyhlazovacího koncentračního tábora Osvětim. V blíže neurčené době je zde skaut, hrdina, vlastenec a důstojník československé armády František Bada umučen.
Marie Schmolková
Marie Schmolková se narodila v roce 1893 v Praze do asimilované židovské rodiny. Byla sice takovým Nicolasem Wintonem v sukních, protože zachránila za druhé světové války tisíce židovských uprchlíků před nacistickou perzekucí, ale nikdy se stejné slávy jako on nedočkala. Tichá, přátelská a velmi organizačně nadaná žena nakonec zemřela v zapomnění. Dnes Schmolková nemá ani hrob a její popel se ztratil.
Stanislav Zimprich
Jeden z nejúspěšnějších československých stíhacích pilotů z bitvy o Británii prožil mládí ve svém rodném městě Německém Brodě. Hodně sportoval, hrál fotbal a věnoval se skautingu.
Po německé okupaci odešel k zahraniční armádě, létal u 310. stíhací perutě RAF. Zahynul při cvičném letu. Jeho portrét byl použit na poštovních známkách tzv. londýnského vydání.
Antonín Kalina
Antonín Kalina nasazoval během druhé světové války vlastní život kvůli záchraně židovských dětí. V koncentračním táboře Buchenwald se mu podařilo různými metodami, například ukrýváním nebo přepisováním jmen, zachránit před holocaustem víc než devět set dětí. Stejně jako Schmolkovou ani jeho téměř nikdo nezná.
Karel Šimek
Karel Šimek byl členem královéhradeckého Junáka a Sokola, během okupace pokračoval se skautským oddílem v ilegální činnosti. Skupina se po válce označovala jako "Válečná dvojka". Pro nedostatek důkazů nebyla totiž nikdy oficiálně zařazena mezi odbojové organizace.
Mladík zahynul těsně před koncem války 30. 4. 1945 ve večerních hodinách. Zastřelila jej německá hlídka krátce poté, co přerušil telefonní spojení. Je však možné, že se střílející vojáci domluvili, jakou verzi podají vyšetřujícím orgánům. Smrt hrdiny je totiž opředena tajemstvím.
František Vrbka
Tento hrdina se narodil v Bystřici nad Pernštejnem. Po útěku z protektorátu, kdy mu bylo pouhých patnáct let, působil jako příslušník čs. zahraniční armády ve Francii a Velké Británii. Byl vycvičen jako parašutista a zařazen do skupiny BRONSE.
Při jednom z výsadků byl jeho letoun zasažen palbou protiletadlového dělostřelectva a zřítil se k zemi. I přes následnou expozi a požár se dvěma členům posádky podařilo přežít. Jedním z nich byl František Vrbka.
