Facebook
Instagram
Když v září 1937 Masaryk onemocněl zánětem plic, pravděpodobně nikdo nečekal, že mu o několik dní později podlehne. Stalo se tak 14. září 1937 v ranních hodinách v Lánech. Poslední rozloučení s prezidentem Osvoboditelem se konalo na Pražském hradě 21. září 1937 a rakev doprovázelo přes půl milionu lidí.
Pohřeb Masaryka
Pohřeb prezidenta Masaryka, který se stal symbolem národní pospolitosti, se konal 21. září 1937 v Praze a později v Lánech. Není se čemu divit, když zemřel člověk, který se zasloužil o založení Československé republiky a byl i jejím prvním prezidentem. Tělo Tomáše G. Masaryka bylo nabalzamováno a vystaveno v Lánech. Poté bylo převezeno do Prahy a následně znovu do Lán, kde bylo pohřbeno vedle jeho zesnulé ženy Charlotty. Poslední rozloučení se konalo na Pražském hradě. Když bylo rozloučení zahájeno, začaly zvonit zvony v katedrále svatého Víta.
Průběh pohřbu
O projev se postaral prezident Edvard Beneš, který byl Masarykovým nástupcem. Po projevu se všichni vydali na smuteční průvod Prahou. Rakev byla zahalena do státní vlajky a umístěna na dělostřeleckou lafetu, kterou táhlo 6 koní. V čele průvodu jel generál Jan Syrový na koni a za ním pochodoval oddíl legionářů a sokolů. Za rakví šel syn prezidenta Masaryka Jan spolu se svými syny, prezident Edvard Beneš, členové vlády, zástupci evropských zemí, poslanci, senátoři a církevní hodnostáři.
Více než půl milionu lidí
Průvod vedl z Pražského hradu přes Chotkovu ulici, Klárov a Mánesův most. Dál pokračoval Pařížskou třídou až na Staroměstské náměstí. Poté cesta smutečního průvodu vedla po Karlově mostě, okolo Národního divadla, přes Václavské náměstí a skončila na Wilsonově nádraží, kde byl připraven vlakový speciál.
Celkově se pohřbu prvního československého prezidenta zúčastnilo přes půl milionu lidí. Nikdy předtím ani potom se nestalo, aby na státní pohřeb dorazilo tolik lidí. Celou akci hlídalo v pražských ulicích přes 3800 příslušníků policie.
