Facebook
Instagram
Jméno Svatoslava Štěpánka vešlo do kriminalistické kroniky první republiky, když se ukázalo, jak necitelný a krutý tento muž byl. Sexuální úchylka, kterou trpěl, ho nutila zabíjet, a dokonce zohavovat těla obětí. Kdyby jej zpočátku nechránila vlastní matka, mohly později napadené ženy žít…
Život za první republiky, zejména období po válce a pandemii španělské chřipky, nebyl jednoduchý pro běžné lidi ani policii, která doopravdy dostávala zabrat. Do osudů kriminalistů a jejich skutečných případů nahlíží úspěšný seriál Zločiny Velké Prahy, který ČT1 vysílá každou neděli večer.
Jedním ze zločinců, kteří řádili v tomto období, byl i Svatoslav Štěpánek. Narodil se v roce 1911 do rodiny, jejíž pověst mu dávala dobrý start do života. Otec zastával vysokou funkci v místním cukrovaru v Roudnici nad Labem, matka, i když se starala o domácnost, byla také vzdělaná žena, původně učitelka v mateřské škole. Svatoslav se ale vymykal všemu, co lidé o této rodině věděli. Nebylo příliš důvodů, aby někdo z okolí měl chlapce rád.
Krutý chlapec
Už od malička se projevovala Svatoslavova krutá povaha. Týral zvířata a ještě na prvním stupni základní školy se rozzlobil na spolužáka tak, že uznal za vhodné pobodat jej nožem. A jeho oblíbené místo? Hřbitov… Když pak spáchal první krádež, za kterou měl být odsouzen a putovat do vězení, matka mu poskytla alibi. Tehdy mu bylo 19 let a jeho kriminální kariéra teprve začínala, a to i díky matce, která jej kryla a mimo jiné ani nedovolila jeho léčení na psychiatrii.
První napadené ženy
Pak už se ale o šest let později Svatoslav rozhodl, že krádeže nestačí, a bez hlubšího důvodu postřelil teprve třináctiletou Růženu Jebavou. Ta naštěstí jeho útok zázrakem přežila. Další jeho oběť šestadvacetiletá Zdeňka Drobná šla večer z nemocnice, kde ležel její manžel. Štěpánek ji napadl s flobertkou a chtěl ji střelit do srdce. Po krátkém souboji byla Zdeňka Drobná střelena do břicha a pak náhodný kolemjdoucí vyrušil vraha. Ten už nestihl dokonat dílo zkázy připravenou sekerou. I tentokrát některé stopy ukazovaly na Štěpánka, matka mu opět potvrdila alibi.
Dokonaná vražda
Štěpánek s útoky nemohl přestat. Jeho další obětí, která ale už útok nepřežila, se stala Františka Třísková, čtyřicetiletá mlékařka, po níž jako by se najednou slehla zem. Naposledy byla viděna, jak vchází do domu ke Štěpánkovým, kde byl tou dobou jen sám Svatoslav. Ten tak měl volné pole pro svůj hrůzný čin. Ženu se pokusil zastřelit, ale první útok přežila. A protože jej tentokrát už nikdo nevyrušil, utloukl ji sekerou. Co se dělo potom, je jen pro silné povahy. Než tělo rozřezal na kusy, stáhl své oběti kůži z hlavy, odřezal prsa a rozřezal břicho. Neskutečnou krutost zakryl tím, že tělo i s bandaskou, v níž žena přinesla mléko, zakopal na zahradě.
Jiřina měla poslechnout matku
Dvacetiletá Jiřina byla Svatoslavova sestřenice, která mu přinesla jídlo, když jeho matka nebyla doma. Stalo se to jen několik dní po předchozí vraždě a Svatoslav dobře věděl, jak chutná moc nad ubohou obětí. Neušetřil tedy ani sestřenici, která i přes matčino varování neuváženě vstoupila do domu podivného mladého muže. Když se dívka dlouho nevracela, vydal se ji hledat její bratr. Ten se ale spokojil se Štěpánkovým vysvětlením, že jeho sestra už odešla. Zanedlouho se na prahu u Štěpánkových objevila také její matka, která se už tak lehce odbýt nedala. V bytě našla tašku, ve které dcera nesla jídlo, a v hrůze prohledala celý dům. Ve sklepě pak našla to, čeho se obávala nejvíc. Tělo své zastřelené dcery…
Strašné plány
Svatoslav se snažil uniknout pomstě nešťastné matky a na zahradě domu se dokonce pokusil spáchat sebevraždu oběšením. V tom mu zabránil pošťák, který procházel kolem. Oprátce však krutý vrah stejně neunikl. Při vyšetřování této poslední vraždy vyšlo najevo, že i svoji dvacetiletou sestřenici plánoval zohavit, podobně jako o několik dní dříve mlékařku. Prý ho zajímalo, jak vypadají odříznuté prsy mladé dívky. Jeho neskutečná krutost vyděsila i policisty, kteří byli za své praxe už na mnohé zvyklí. O tom, že svůj čin pečlivě plánoval a těšil se na něj, svědčil i dopis, který ještě před vraždou napsal, aby svoji oběť vyděsil, když si ho přečte. Naoko byl adresován jeho sestře, ale měla ho číst Jiřina ještě předtím, než ji skutečně zabije. V dopise popsal její vraždu i to, co udělá s tělem po smrti.
Jedna oběť navíc...
Při vyšetřování vraždy Jiřiny Šťastné byla na zahradě objevena i další těla – jedno patřilo Františce Třískové, ale byly tady ještě další ostatky, tentokrát dětské. Policistům se podařilo rozluštit i tuto záhadu. Šlo o tělo malého Bedřicha, chlapce ze sousedství, který se stal patrně první Štěpánkovou obětí již před lety, když ještě nikdo Svatoslava z takového činu nepodezíral.
Konec vraha
V souvislosti s vyšetřenými vraždami se objevila i další podezření, šlo třeba o ubodání Marie Zemancové. Štěpánek skutek nejprve potvrdil, ale pak vzal svoje přiznání zpět a důkazy, které by ho jasně usvědčily, policie neměla. Přesto byl Svatopluk, u něhož se jasně prokázala sexuální úchylka, v roce 1938 odsouzen k trestu smrti oběšením za tři prokázané vraždy a dva pokusy o vraždu. Jeho matka, která jej zpočátku před policií i léčbou chránila, se ale popravy, jež proběhla 8. listopadu toho roku, nedožila. Zemřela již v průběhu procesu s jejím sadistickým a krutým synem.
Zdroje:
Wikipedia: Svatoslav Štěpánek
