Skutečné zločiny Velké Prahy: Policisté se brodili blátem a špínou předměstí

Skutečné zločiny Velké Prahy: Policisté se brodili blátem a špínou předměstí
Zdroj: Česká televize/Archiv hlavního města Prahy
I když byly alespoň Vinohrady stejné jako centrum Velké Prahy, do roku 1922 šlo o samostatnou obec. Od 1. ledna toho roku se ale původní území Prahy, čítající 8 obvodů, rozšířilo o dalších 37 dříve jen sousedních území. Počet obyvatel vzrostl bezmála trojnásobně, ale čtyřnásobně klesla hustota obyvatel. Praha měla najednou ohromná neobydlená území. I s tím se museli prvorepublikoví policisté potýkat. Hloubětín se nově stal částí Prahy. Než se ale pro místní něco opravdu změnilo, museli si počkat.Takto vypadalo nové území Prahy, Hrdlořezy, v době, kdy je dostali na starost pražští policisté.Území, která byla v roce 1922 připojena k centru nově vznikající Velké Prahy, byla ryze venkovská. Třeba jako tehdejší Radlice.+ 2 fotky+ 3 fotky

V neděli 31. ledna se na televizních obrazovkách objevil první díl Zločinů Velké Prahy, které mají ambice navázat na úspěchy seriálů, jako jsou Hříšní lidé města pražského nebo Četnické humoresky. Tentokrát dostali diváci možnost nahlédnout do roku 1922, kdy vznikla takzvaná Velká Praha. Co to znamenalo?

Zdeňka Nezbedová
Zdeňka Nezbedová 02. 02. 2021 11:00

O vzniku Velké Prahy vypráví i Michal Dlouhý, jeden ze spolutvůrců seriálu a velký znalec té doby, hlavně z pohledu práce policie a četnictva. Policie se několik let po vzniku samostatného Československa postupně proměňovala, ale velkými změnami procházely i ostatní oblasti života, hlavní město nového státu nevyjímaje. „Musíme si uvědomit, že po vzniku samostatného Československa se Praha najednou proměnila z provinčního města na hlavní město nového státu,“ připomněl Michal Dlouhý s tím, že s takovým krokem jde ruku v ruce i zřizování nejrůznějších úřadů. Praha se zkrátka ze dne na den stala centrem státu, a to nebyla jednoduchá situace. Začalo se rodit velkoměsto, které potřebovalo (mimo jiné) i dostatek mužů zákona.

Co je to Praha?

I když je pro Čechy Praha městem, jehož historie sahá až do doby Karla IV. a ještě dál, šlo tehdy vlastně o několik samostatných měst, které byly až v roce 1784 spojeny do jednoho celku, a život v Praze tak dostal trochu jinou podobu. Začalo se také postupně rozšiřovat její území a až do roku 1901 postupně získávala další okrajové části, které se připojovaly k jejímu jádru. Tou dobou byla Praha sice významným, ale stále jen obyčejným městem a součástí Rakouska-Uherska.

Malá velká Praha

O tom, jak velká tehdy byla Praha, si můžeme udělat jasný obrázek, když si uvědomíme, že třeba už Karlín, Žižkov, Smíchov nebo Vinohrady byly za jejími hranicemi. Co tedy zůstalo? Skutečně jen samotné dnešní centrum. O spojení jmenovaných osad a měst s Prahou se mluvilo už dřív, hlavně z praktických důvodů. Jenže stejně tak z praktických důvodů k tomu nedošlo. Tehdy se venkovská území obávala ztráty vlivu na vlastní správu a do spojení s větším městem se jim nechtělo. První světová válka zastavila i případná další jednání.

Zrod metropole

Rok 1918 však přinesl doslova euforii, v níž se znovu objevily myšlenky na sjednocení blízkých obcí s Prahou. Tentokrát už bylo všechno dovedeno až do vítězného konce a s prvním dnem roku 1922 vznikla Velká Praha. K původním pražským čtvrtím, které tvořily jen Staré a Nové Město, Malá Strana, Hradčany, Josefov, Vyšehrad, Holešovice, Bubny a Libeň, přibylo dalších 37 částí a Praha měla najednou místo dosavadních 240 000 dokonce 676 000 obyvatel na bezmála 172 kilometrech čtverečních.

Budoucnost přichází

Lidé, kteří žili v nově připojených územích, se mohli začít těšit na městské vymoženosti, jako byla třeba čistička odpadních vod, vodárny nebo i dnes taková samozřejmost, jako je svoz odpadu. I do okrajových částí města začala zajíždět hromadná doprava, postupně se rozšiřovaly autobusové i tramvajové linky. To všechno ale ještě neznamená, že by si obyvatelé nově připojených obcí nějak výrazně a hlavně rychle polepšili. Všechno přicházelo pomalu a postupně, také vinou nedostatku financí. Přece jen bylo stále chvíli po konci války, navíc se světem nedávno prohnala pandemie španělské chřipky...

Nové problémy policie

Seriál Zločiny Velké Prahy ukazuje divákům kriminální případy, jenž se udály právě v této době a dostali je na starost policisté, kteří doposud pracovali jen v samém centru nové Velké Prahy. Nemají to jednoduché, stejně jako to neměli jednoduché ani skuteční tehdejší policisté, kteří se museli učit pracovat i na nových územích. Nebyly to městské ulice, činžovní domy na břehu Vltavy a historické uličky staré Prahy, ale venkovská stavení. To znamenalo také docela jiné problémy i vztahy mezi lidmi. Velká území, kde člověk nepotkal ani živáčka, přímo vyzývala k úkrytu nebezpečných zločinců. Četníci, kteří zde působili doposud, se začali pomalu stahovat a policisté se museli s touto změnou vyrovnat. Jak se jim to podařilo? O tom bude na základě pravdivých příběhů každou neděli od 20:10 na ČT1 vyprávět seriál Zločiny Velké Prahy.

Zdroje: 

Wikipedia: Velká Praha

Česká televize

Michal Dlouhý

Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít

Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít

Související články

Další články