Facebook
Instagram
Děti by dnes asi kroutily hlavou, ale sovětský seriál Jen počkej, zajíci! byl za komunistického Československa jediným animákem, který se dostal přes hranice naší země. Pohádka, jejíž první díl spatřil světlo světa už v roce 1969, byla populární v celém socialistickém světě. Někdo na ni s nostalgií vzpomíná dodnes.
Kdo by neznal zuřivého vlka, který kouří jednu cigaretu za druhou a pronásleduje hodného zajíce, jenž je však vždy o krok před ním. Tahle věta mohla platit ještě před dvaceti lety, ale dnes už se moc dětí, které by se na Jen počkej, zajíci! dívaly, nenajdeme.
Zato stále žijí statisíce pamětníků, a to nejenom v Česku, kteří na sovětském seriálu vyrůstali. Neměli na výběr, nic jiného v tehdejším totalitním Československu nebylo.
Pokud si však někdo myslel, že vtipná pohádka na pokračování vznikala s nadšením a láskou, setsakramentsky se zmýlil. Režisér Vjačeslav Kotěnočkin (†73) to dělal víceméně proto, aby měl vůbec nějakou práci. Celkový počet epizod se zastavil na čísle dvacet, a to ještě jen díky jeho synovi, který dva díly natočil po otcově smrti v roce 2000.
To se dá ještě skousnout, přece jenom se za bolševické totality chovali všichni docela podobně. Co by ale tehdejší soudruzi nejspíš nerozdýchali, byl prvotní impuls, po kterém Kotěnočkina vůbec napadlo, že by mohl něco podobného vytvořit.
Až po pádu Sovětského svazu se přiznal, že inspirací mu byla disneyovka Bambi. To je samo o sobě dost bizarní, člověk by spíš čekal, že sjížděl všechny epizody Toma a Jerryho, než se dal do díla. Ale tento fakt Kotěnočkin několikrát zopakoval. Říct to za bolševika, mohl si nejspíš vázat provaz!
