Legendární lupič Babinský nebyl žádný hrdina! Zbabělý zlodějíček a vrah zemřel jako zahradník v ženské věznici

4. května 2019
Wikimedia Commons/Středočeský vlastivědný sborník
Wikimedia Commons/Středočeský vlastivědný sborník

Bezesporu je nejznámějším českým loupežníkem. Dodnes se o něm vyprávějí historky a zpívá písnička. Václav Babinský často býval vykreslován jako romantický hrdina, přirovnávali ho k legendárnímu Janošíkovi. Pravda je ale mnohem prozaičtější.

Hra na šílence

Václav Babinský se narodil 20. srpna 1796 v Pokraticích u Litoměřic. V devatenácti letech nastoupil vojenskou službu u dělostřelců. Nesnášel ale disciplínu, po osmi letech proto dezertoval a s sebou si vzal i plukovní pokladnu. Vojenskému soudu se vyhnul úspěšným předstíráním šílenství, což mu však vyneslo hospitalizaci na psychiatrii, propuštění z armády a pobyt v karlínské invalidovně. Nedokázal se ale zařadit do běžného života, po roce odtamtud utekl a dal přednost životu svobodnému a toulavému. Začal se přátelit s různými tuláky a zločinci, s pochybnými existencemi a to byl zřejmě důvod, proč nakonec sklouzl na šikmou plochu.

Vraždy a loupeže

Okolo roku 1830 zorganizoval malou loupežnickou bandu, se kterou přepadal pocestné, vykrádal stavení. Poprvé byl zatčen 19. ledna 1832 v Kuřívodách, když se při kontrole prokázal místnímu rychtáři Václavu Frankemu falešnými doklady. Dokázal se však skvěle vymlouvat. Vždy navíc také uváděl svědky, kteří mezitím, než se stačili dostavit k soudu nebo k výslechu, zemřeli. 5. srpna 1833 se ale v lese u Horní Kamenice dopustil nejhoršího ze svých zločinů – vraždy. Osmi bodnými ranami nožem usmrtil a poté okradl pláteníka Jana Blumberga. Byl obviněn z dvanácti zločinů, ale prokázáno mu jich bylo jen šest. Za šest prokázaných zločinů byl Kriminálním soudem v Praze 1. prosince 1840 odsouzen k 20 letům těžkého žaláře. Dne 10. června 1841 byl uvězněn na brněnském Špilberku pod číslem 1042. Zde byl vězněn za dosti krutých podmínek jako ostatní loupežníci, často přikován pouty na rukou a na nohou.

Polepšený hříšník

A právě v žaláři se z něj stal zbožný a pokorný vězeň. Stále při sobě nosil růženec a při každé příležitosti se modlil. Ať už byla tato proměna upřímná či vykalkulovaná, vynesla Babinskému přízeň vedení věznice. Po čase se stal dokonce ošetřovatelem nemocných a získal řadu výhod. Po svém propuštění z vězení v roce 1861 pracoval jako zahradník v klášteře v pražských Řepích u Boromejek, kde také 1. srpna 1879 zemřel. Babinský se stal tématem lidových vyprávění a národ si z něj vytvořil zbojnického hrdinu, který bohatým bral a chudým dával. K jeho hrobu v Praze-Řepích lidé dodnes kladou květiny.

Zavří­t reklamu