Registrované partnerství získává na oblibě: Kolik párů ho už uzavřelo?

6. února 2019
Pixabay
Pixabay

Letos tomu bude už 13 let, co mohou gayové a lesby v ČR uzavírat registrované partnerství, které jim přiznává některá práva a povinnosti vyplývající z manželství. Za tu dobu jej uzavřelo celkem 3117 párů, z toho 1954 mužských a 1163 ženských. O zrušení partnerství požádalo 448 párů. Míra rozpadu registrovaných partnerství tedy činí ani ne 15 % ve srovnání s cca 45% rozvodovostí manželství.

Největší zájem o registrované partnerství byl v roce 2006, kdy začalo platit. Uzavřelo jej tehdy 235 párů, z toho 177 mužských a 58 ženských. Jednalo se o páry, které na tuto možnost čekaly desítky let a pro něž to tehdy znamenalo jistou satisfakci. Tito lidé tehdy také neřešili zákaz adopce dětí, protože někteří z nich už měli své děti z předchozích heterosexuálních vztahů, případně už byli ve věku, kdy rodinu neplánovali.

V dalších letech se počet uzavřených partnerství pohyboval kolem stovky. Teprve až v roce 2016 se po zrušení zákazu adopcí opět výrazně zvýšil zájem o registrované partnerství, zejména ze strany ženských párů. Přestože je rozdíl mezi mužskými a ženskými páry stále ještě markantní, lze od června 2016, kdy Ústavní soud ČR zrušil zákaz adopce dětí registrovanými partnery, vypozorovat zvýšený zájem lesbických párů o tuto instituci. Například v roce 2018 jej poprvé v historii registrovaného partnerství uzavřelo víc ženských párů (152) než mužských (147).

Nejpravděpodobnější příčinou tohoto jevu je skutečnost, že uzavření registrovaného partnerství už nebrání tomu, aby si lidé žijící v něm mohli osvojit dítě, což mnohé páry dříve odrazovalo.

Polovičaté adopce

Ve společnosti přetrvává mylný názor, že nález Ústavního soudu ČR přiznal gay a lesbickým párům plná adopční práva, což však není tak úplně pravda. Gayové a lesby si mohou osvojit dítě pouze jako individuální žadatelé, a to i když žijí v registrovaném partnerství. Jejich partneři/partnerky s nimi sice procházejí adopčním řízením, ale ze zákona se osvojitelem může stát pouze jeden. Jednoduše řečeno, adopce dětí do gay a lesbických domácností jsou legální, ale dítě osvojené do takového rodinného prostředí může mít pouze jednoho zákonného rodiče, ačkoliv jej reálně vychovávají dva muži nebo dvě ženy.

To způsobuje dětem vyrůstajícím v gay a lesbických rodinách značné komplikace. V případě, že zemře jejich zákonný rodič, nemají plnou jistotu, že budou moci dále vyrůstat se svým druhým sociálním rodičem, k němuž mají vytvořenou citovou vazbu. Vše závisí na tom, jak se k této situaci postaví soudy a orgány sociálně-právní ochrany dětí. To samé platí, pokud dojde k rozpadu partnerství, kdy sociální rodič nemá právo na styk s dítětem, jež po léta vychovával. Zemře-li sociální rodič, nebude mít dítě právo na sirotčí důchod.

Registrované partnerství není manželství

Kromě nerovného postavení v případě adopcí existuje mezi registrovaným partnerstvím a manželstvím několik rozdílů. Informuje o nich kampaň „Jsme fér“, která si dala za cíl prosadit legalizaci manželství pro všechny, tedy i pro gay a lesbické páry. Těmi nejpodstatnějšími jsou neexistence společného jmění, práva na vdovský/vdovecký důchod po partnerovi a v neposlední řadě také fakt, že lze registrované partnerství uzavřít pouze na 14 vybraných krajských úřadech.

Návrh novely občanského zákoníku, která by gay a lesbickým párům umožnila uzavřít civilní, nikoliv církevní, sňatek podepsalo 46 poslanců a první Babišova vláda jim dala kladné stanovisko. Proti tomuto návrhu však byl postaven jiný návrh, který by zakotvil ústavní „ochranu“ manželství jako svazku muže a ženy, jako je tomu například na Slovensku či Ukrajině, nebo v Polsku.

Zavří­t reklamu