Velké životní tajemství prvorepublikové herečky Ljuby Hermanové: Proč si až do své smrti ubírala věk?

21. května 2019
Facebook
Facebook

Po celý život ohromovala své okolí temperamentem, radostí ze života i proslulými akrobatickými kousky. Ještě v osmdesáti letech dokázala na jevišti udělat hvězdu anebo vymrštit nohu až k hlavě. Měla však jedno velké tajemství, nenarodila se tak v roce 1913, jak oficiálně uváděla, ale o pět let dříve! Celý život a hlavně v pozdějším věku se snažila vypadat mladší. Líbili se jí totiž o mnoho let mladší muži.

21. května 1996 zemřela herečka, zpěvačka a šansoniérka Ljuba Hermanová. Bylo jí oficiálně 83 let, ale její herecká kolegyně Luba Skořepová na ni před časem prozradila, že byla ve skutečnosti o pět let starší.

Na atraktivitě a energičnosti jí to však neubralo, ba naopak,  o jejích divokých dámských jízdách, mejdanech a bouřlivých mileneckých vztazích kolují dodnes po Praze legendy.

Přestože vždy působila jako dokonale upravená dáma, ve skutečnosti s ní šili všichni čerti. Ostatně se jí přezdívalo holka s ďáblem v těle, podle filmu z roku 1933, v němž hrála.

„Pokud mi paměť sahá, byla jsem vždycky kvítko z čertovy zahrádky. Lezla jsem po stromech, házela kamením a prala se s kdejakým klukem. Už ve čtyřech letech jsem se podhrabala pod nízkými vrátky a vydala se na samostatnou cestu do světa,“ vyprávěla ve své knize knize „…a co jsem ještě neřekla“.

Nestálá v lásce i angažmá prošla snad všemi pražskými operetními divadly a kabarety, zahrála si i ve filmu. Slavná dvojice Voskovec a Werich ji obsadila do satirické komedii Peníze, nebo život a celou jednu sezonu pak hrála i v jejich Osvobozeném divadle. „Myslím, že jsem se Werichovi líbila, ale mně se líbil spíš jemnější a romantičtější Voskovec. Ovšem randila jsem s oběma. Později jsem se dozvěděla, že si to pak v šatně stejně řekli,“ přiznala herečka po letech.

Nerozlučnou dvojku tvořila s prvorepublikovou hvězdou Adinou Mandlovou. Nějakou dobu s ní dokonce bydlela. Pořádaly divoké večírky, střídaly milence jednoho za druhým, pily a flámovaly. „Jednou, když jsme byly samy mezi námi děvčaty, někdo přinesl balíček s kokainem – a všecky jsme to vyzkoušely!“ přiznala po letech Mandlová.

Hermanová na tyto časy ostatně ráda vzpomínala a svými úlety se nijak netajila. Se svými zážitky se svěřovala i muzikantovi a skladateli Vladimíru Trucovi. Holky dokázaly pěkně řádit. Jednou uprostřed noci Ljuba vyběhla do hotelu Šroubek koupit něco pro dobrou náladu, aby se s holkama mohla lépe odvázat. Měla na sobě jen kožich a jinak nic,“ prozradil na ni. Tenkrát mi Ljuba dokonce řekla: ´Nemysli, že láska mezi ženami je něco špatného, je to hezká věc.´“

Nicméně Hermanovou přece jen mnohem více zajímali muži. Milenců měla bezpočet, čtyřikrát se vdala a čtyřikrát se rozvedla, děti však neměla žádné. Všichni její partneři byli mladší než ona, ten poslední dokonce o téměř třicet let! Když se brali, bylo Ljubě dvaašedesát a jejímu ženichovi pouhých třiatřicet. Jenže jak kdysi na její adresu poznamenal Jan Werich, Hermanová zrála jak víno z dobré úrody. S přibývajícími léty neztrácela svůj půvab a šarm. Až do vysokého věku o sebe pečovala. K mladšímu vzezření jí dopomáhaly nejen plastické o operace, ale i pravidelné cvičení a tuny čerstvé zeleniny, kterou si brávala na své zájezdy. A samozřejmě její nakažlivý humor, kterým si získala srdce snad každého.

Zavří­t reklamu