Facebook
Instagram
Pohled na vřesové koberce na zahradách polahodí oku, když už většina květin odkvetla. Vřes je poměrně nenáročná rostlina, která má ale kromě estetické funkce i spoustu jiných pozitivních vlastností. Nejen,že se z ní dříve vařilo pivo, ale v lidovém léčitelství se používala i k detoxikaci.
Vřesové koště
Latinský název pro vřes, Calluna, je odvozen z řeckého výrazu „k zametání“. To naznačuje původní využití vřesu obecného, který zdobil evropská rašeliniště už ve starověku. Dlouhé, bohatě větvené výhony jej předurčily k výrobě metliček.
Výroba piva
Středověk přišel s mnohem zajímavějším nápadem, jak ho zpracovat. Před nástupem chmele se vřes používal jako přísada při výrobě piva. Musel se ale nejprve důkladně očistit, houby rostoucí na kořenech mohly mít totiž halucinogenní nebo toxické účinky.
Detoxikace
Vřes našel uplatnění i v lidovém léčitelství jako detoxikační prostředek, který pročistí ledviny a močové cesty.
Revmatismus
Doporučoval se také jako lék na revmatismus a dnu.
Legenda
Ve Skotsku se vřes stal přímo národním symbolem a váže se k němu mnoho legend. Jedna z nich vypráví o krásné Malvíně, dceři skotského básníka Ossiana, která byla zaslíbena keltskému válečníkovi Oskarovi. Ten ale ještě před svatbou padl v boji. Když umíral, nechal své nevěstě poslat kytici fialového vřesu. Jakmile ji Malvína skropila svými slzami, fialové kvítky se proměnily v bílé. Ve Skotsku je od té doby bílý vřes považován za symbol lásky až za hrob a nevěstám prý přináší štěstí.
