Čas sluhů: Předobrazem hlavní postavy byla osoba, kterou Pavlásková velmi dobře znala

Čas sluhů
Zdroj: TV Seznam
Čas sluhů je psychologickým dramatem, které sleduje příběh studentky medicíny Dany, která pro své vlastní zájmy neváhá jít přes mrtvoly. Stačilo ale málo a film by skončil v trezoru.
Naštěstí bylo těsně před sametovou revolucí. Hlavní cenzor měl navíc doma ještě horší ženu, než jakou byla Dana. Souhlasil tak nakonec kvůli tomu, aby se jeho milá polovička ve filmu viděla.
Ve filmu se mihl i jeden z nejbohatších Čechů, Petr Kellner. Tehdy pracoval na Barrandově.
Režisérka byla neoblomná. Vše muselo do puntíku souhlasit se scénářem. Na improvizaci nebyl čas ani místo.
+ 3 fotky+ 4 fotky

Film Čas sluhů měl premiéru jen pár týdnů před sametovou revolucí, což ho zřejmě uchránilo od zákazu. Příběh ženy, která po rozchodu naschvál svede přítele své nejlepší kamarádky, byl v podání režisérky Ireny Pavláskové tehdy hodně silné kafe. Navíc charakter záporné postavy vycházel ze skutečného člověka, kterého režisérka znala osobně.

Kamil Šivák
Kamil Šivák 11. 10. 2020 16:00

Chcete si znovu připomenout slavné drama Čas sluhů? Tak se dnes podívejte ve 20:00 na TV Seznam. Studentka medicíny Dana je stydlivkou se staropanenským komplexem. Když ji odmítne její idol Marek, rozhodne se mu ukázat, že je o ni zájem. Přemluví svého spolužáka Milana, aby si ji vzal, a tím pádem přebere své nejlepší kamarádce partnera. Podpořena úspěchem najde brzy zalíbení v manipulaci s jinými lidmi.

Otakar Vávra byl proti

Režisér Otakar Vávra tehdy předsedal Svazu dramatických umění a trval na tom, že se musí film zakázat. Čas sluhů totiž ukázal režim, potažmo diktaturu, natvrdo. Nešlo sice o politické narážky, zato se v něm poukázalo na lhostejnost a cynismus lidí, kteří v takovémto společenském uspořádaní žijí. Vávra nakonec schvalovací proces hodil na uměleckého ředitele Barrandova, jenž byl známým nekompromisním cenzorem.

Ten byl také zpočátku nedůvěřivý. Takové ženy přece v socialismu nejsou, a když ano, tak jenom pár. Mezi řečí pak každou chvíli odskakoval do vedlejší místnosti. “Podlé odéru bych řekla, že si tam dával panáky,” svěřila se později Pavlásková. Cenzor se stával čím dál více povolnější, až pak nakonec scénář podepsal se slovy, že ta jeho je daleko větší sv.ně, tak se tam aspoň pozná.

Mladá, ale přísná

Přestože nebylo Ireně Pavláskové v době natáčení ještě ani třicet, uměla si sjednat respekt. “Trvala na tom, že se musel do puntíku dodržovat scénář,” zavzpomínal Karel Roden. “Nic se nesmělo upravovat, nebyla dovolena žádná improvizace. Byl jsem ale za svou roli rád. Pomohla mi v kariéře a posunula mne dál,” dodal.

A odkud vzala režisérka inspiraci na onu manipulativní osobu v podání Ivany Chýlkové? Z vlastní zkušenosti. Takovou kamarádku měla totiž její maminka. Tvářila se jako milá a hodná žena, za zády však pomlouvala a štvala lidi proti sobě. Ubližovat jí dělalo radost. Dávalo jí to pocit moci a nadvlády nad druhými.

Odvážné scény i šance pro neherce

Pro herečku Ivanu Chýlkovou to byl v pořadí již šestý film, kde ukázala své vnady, bez nadsázky tak jde říci, že patřila mezi nejodvážnější umělkyně minulého režimu. Šanci zahrát si ve filmu dostala i řada neherců. Třeba milence Dany, Miloše, ztvárnil operní sólista Libor Žídek. Ostatně i ředitel podniku byl ve skutečnosti také sólista, a to opery Národního divadla.

Zdroje informací:

Wikipedia.cz: Čas sluhů

Česká televize: Čas sluhů

TV Seznam: Čas sluhů

Superstar Alžběta Kolečkářová o smrti milovaného partnera: První půlrok jsem jenom brečela a bránila naše děti

Superstar Alžběta Kolečkářová o smrti milovaného partnera: První půlrok jsem jenom brečela a bránila naše děti

Související články

Další články