Facebook
Instagram
V současnosti je návštěva historických památek spíše utopií. Proč se tak nepodívat na zajímavá místa v Evropě alespoň prostřednictvím televizní obrazovky? Češi hrady a zámky milují, ostatně jsou nedílnou součástí historie. Kromě toho, ale řada z nich skrývá i mnohé zajímavé dary přírody i úchvatné okolní scenérie.
Na první díl dokumentu Divoké hrady se můžete podívat dnes ve 20:00 na Prima Zoom. Staré hrady a pevnosti nejsou jen svědky historie, ale i místem plným různých divokých živočichů, kteří si zde po odchodu člověka našli svůj domov. Co najdeme nedaleko slaných středomořských zátok či divokých slovinských jeskyní?
Heidelberg (Německo)
Hrad Heidelberg se řadil mezi nejluxusnější panovnická sídla. Nedaleká řeka Neckar byla od pradávna jakýmsi spojením s okolním světem, kterého využívala jak šlechta, tak i poddaní. V roce 1386 se stal Heidelberg centrem nauky. Vznikla zde první německá univerzita. Okolí hradu ale toho nabízí ještě mnohem více. Okolní kopce Odenwaldu obklopují přírodní rezervaci, v níž žije spousta vzácných živočichů, jako třeba největší německý had či užovka stromová, která může někdy dorůst do délky až dvou metrů. V šestnáctém století zde rovněž vznikla významná kniha zabývající se lékařstvím, jejíž autorem byl Ludvík V., jenž založil i hradní knihovnu.
Carcassonne (Francie)
Pevnost Carcassonne leží v úrodném kraji v jižní Francii. Ve dvanáctém století zde vznikla náboženská sekta katarů. Vyznačovali se vegetariánstvím a vírou, že i zvířata mají duši. Když se dostali do sporu s katolickou církví, které se nelíbilo jejich hlásání o potřebě žít v chudobě, se právě Carcassonne stala jejich útočištěm. Díky 400 km dlouhé římské cestě se na toto území dostalo víno a také specialita – hlemýždi kropenatí.
Predjama (Slovinsko)
Jeskynní hrad Predjama bychom nalezli v krasové oblasti Slovinska. V roce 1483 se v něm měl ukrývat rakouský šlechtic Erasmus Jámský, který zabil jiného šlechtice, neboť bránil čest svého přítele. Uprchlíka chránily nejenom mohutné zdi a příkré útesy, na nichž hrad stojí, ale i okolní divočina. K utajenému odchodu z tvrze zase sloužil jeskynní labyrint spojující hrad s okolním světem.
Alhambra (Španělsko)
Alhambra neboli Červený hrad se tyčí nad planinami Andalusie. Je to skutečná oáza. Maoři zde totiž vybudovali důmyslný zavlažovací systém. V různých nádržích a fontánách žijí stovky druhů vážek a šidélek. Na stěnách hradu se zase usadili sklípkani a stonohy páskované. Alhambra tak není jenom architektonický skvost, ale také domov pro nespočet živočichů.
Neuschwanstein (Německo)
Zámek Neuschwanstein vypadá jako z pohádky. Jeho tvůrcem je Ludvík II. Bavorský, který si v tomto kraji rád hrával již odmalička. Stavba zaměstnala stovky dělníků a při její realizaci byl použit, tehdy revoluční, dynamit. Ludvík byl však značně nepraktický a neustále své sídlo upravoval. Když mu došly finance, začal si brát osobní půjčky. V roce 1886 došla ale tamější vládě trpělivost a uplatila psychiatry, kteří krále zbavili moci a izolovali jej.
Zdroje informací:
TV Prima: Divoké hrady
