Vítejte na návštěvě u Míši Kuklové: Domeček jako z pohádky sama štukovala a vyzdobila ho svými obrazy

Míša Kuklová pozvala na návštěvu naši redaktorku Šárku Schmidtovou.Jeden z oblíbených obrázků Míši Kuklové.Fenečce Justy - rasa afgánský chrt - je už 11 let.Oblíbená dekorace v mnoha kuchyních, hodiny, nechybí ani u Míši.+ 50 fotek+ 51 fotek

Herečka Míša Kuklová, v očích a myslích nás všech stále pohádková princezna Jasněnka, přivítala magazín Lifee.cz ve svém domku, na kterém spoustu práce zastala sama. Domeček je to jako z pohádky a Míša, i když už jí dávno není dvacet, pořád vypadá tak trochu jako princezna. Během svého života se mnohokrát stěhovala, bydlela jak v centru Prahy, tak v jejích okrajových čtvrtích – až zakotvila ve svém vlastním království.

Šárka Schmidtová
Šárka Schmidtová 04. 06. 2024 06:00

Do našeho pořadu Vítejte! se nechala pozvat herečka Míša Kuklová, která se smíchem prohlásila: „Aspoň si udělám pořádek v šatně i na zahrádce!“ Volný čas je totiž pro ni, jako pro mnoho dalších lidí stejné profese, vzácností, vždyť hraje především v zájezdových představeních a při tom se stará o svého syna. Ale nejenže nás pozvala k sobě, ale ještě připravila pohoštění!

Míša Kuklová plánuje výstavu svých obrázků

Míšo, přivítala jsi mě báječným domácím čajem, z čeho je připravený?
To je jenom bezinkový sirup zalitý horkou vodou, který si vyrábím sama. Někdy dělám tenhle čaj v kombinaci se zázvorem, který louhuji přes noc, protože pak krásně pálí. Bezinky si natrhám někde stranou silnice, aby byl můj čaj opravdu zdravý. A jdu tam, kde nejsou žádní lidé, aby mě neokukovali…

Bydlela jsi na mnoha místech, já si dobře pamatuju, že jsem tě jednou navštívila na Starém městě v Praze – a poprvé jsem viděla tvoje obrazy…
Tam jsem měla v jedné místnosti zaplněnou celou jednu stěnu svými obrázky, tehdy ale ještě málokdo věděl, že maluji.

Máš obrovský talent, jak jsi k tomu vůbec přišla? Máš nějakou výtvarnou školu?
To kdybys viděla, jak maluje moje maminka! Možná nevíš, že jsem chtěla být původně malířkou, chodila jsem i do přípravky na UMPRUM, jenomže jsem už jako malá přičichla k herectví a život se mi posunul úplně jinam, než jsem zamýšlela… Ale i když jsem herečkou, maluji ráda a plánuju dokonce výstavu.

Nejvzácnější kousek ve skříni

Míšo, koukám tady na tu hromadu džínů, máš je spočítané?
Nemám, a to už jsem jich hodně zlikvidovala. Ale ještě pořád jich je opravdu dost… Koukej, tady jsou jedny prastaré, ty jsem musela nosit tak před třiceti lety! A klidně bych si je vzala zase na sebe, vždyť se vracejí do módy! Móda se stejně pořád opakuje, ne?

Nejsi tak trochu sběratelka, když máš schované třicetileté kalhoty?
Kdepak, každý rok dělám úklid v šatně – ale džíny jsou přece nadčasové, můžeš si vzít kdykoli jakékoli.

Máme tě všichni pořád za princeznu, máš taky nějaké princeznovské šaty?
Mám! Jsou to princeznovské korzetové šaty a jsou moje nejoblíbenější! Dá se říct, že jsou mým nejvzácnějším kouskem. Šila je návrhářka Petra Kociánová v roce 2001 k premiéře filmu Andělská tvář, takže je mám přes dvacet let. A pořád je oblíknu!

Žádné veselé historky, jen dramata

Kdysi jsi mi, Míšo, vyprávěla, že sis na svém domečku spoustu věcí dělala sama… Třeba jsi vozila cihly…
A nejen cihly, všechen materiál jsem navozila sama. Dokonce i trámy jsem vezla půjčenou dodávkou, byly dlouhé, tak hezky s červeným praporkem… Ale nezdila jsem, jednom jsem štukovala. Ale už je to deset let zpátky, tak jsem nejspíš zapomněla, jak se to dělá.

Když jsem tě navštívila před lety, tak jsi mi ukazovala svoji práci jakožto truhláře, jakýsi vikýř, ne?
Tak já si dodneška myslela, že je to okenice! Vyráběla jsem i dveře nebo dřevěná vrátka. Nouze naučila Dalibora housti, však to znáš. Nebyly peníze, a tak jsem se do mnoha věcí pustila sama.

Během natáčení pohádek, ve kterých jsi hrála, jsi určitě navštívila spoustu hradů, zámků, lesů i hájů… A Jasněnkou jsi asi na celý život, viď?
A jsem za to ráda! Představ si, že ta pohádka poběží i až tu nebudu a že ji uvidí i moji pravnuci a prapravnuci a jejich děti… Líbala jsem se v ní s Honzou Potměšilem, no, líbala, to byly jen takové pusinky. Ale žádné veselé historky z natáčení nemám, tam se odehrávala samá dramata. Veselé historky jsem zažila spíš na jevišti, třeba jednu s panem Josefem Abrhámem ve hře Bez roucha. Stáhla jsem mu totiž kalhoty tak nešikovně, že diváci viděli jeho pozadí!

Co dalšího ještě ve videoreportáži s Míšou Kuklovou uvidíte a uslyšíte:

  • Kde všude během svého života bydlela
  • Jak můžete začít s malováním
  • Na čem se ona sama učila malovat
  • Jak je to s ní a Lukášem Langmajerem
  • Proč má ráda letní šaty délky až na zem
  • Jak je to u ní s divadelními kostýmy
  • Co pěstuje na své zahrádce
  • Proč se její kocourek jmenuje Tygr


Související články

Další články