Vlaďka (53): Pomrzly mi sazenice na zahradě. Zbyly mi jen oči pro pláč, tolik práce bylo k ničemu

Manžel už je ze mě nešťastný. Už druhý den sedím na gauči a brečím. A jak by taky ne. Moje dvouměsíční práce je pryč. Zmrzla.

Mohlo by Vás zajímat:

Zuzana (31): Zahrada u nového domu mě uklidňovala. Ovšem jen do chvíle, než jsem narazila na podivné hroby

S prvními paprsky začínám zahradničit

Svou zahradu miluji. Jak tu okrasnou část, tak tu užitnou. Hned jak sleze sníh, tak začínám šmejdit na zahradě a nejradši bych se pustila do zahradničení. Hned jak je to možné, tak vyhrabu z trávníku starou trávu. Začátkem března stříhám okrasné stromky kolem pergoly a ovocné stromy v zahradě. Po své babičce mám notýsek, kam si třicet let psala zápisky o zahradničení.

Kdy co vysela či vysázela a kdy sklízela. Ráda v tom zápisníku listuji a vidím, že geny i u mě způsobily lásku k rostlinám. Hned na začátku března jedu do obchodního domu a koupím hlínu vhodnou k výsevu. Hlínu nandám do malých mističek, do kterých dám semínka. Předpěstovávám si rajčata, papriky a okurky. Dá mi to hodně práce. Každý den rostlinky různě otáčím, aby měly dostatek světla a pravidelně jim dopřeju zálivku.

Mohlo by Vás zajímat:

Beáta (30): Tchyně vždy všechno kritizovala. Po letech náš vztah změnila moje zahrada

Letošní teplé počasí mě zmátlo

Letos bylo brzy teplo a to mě zmátlo. Už v dubnu jsem začala osazovat květináče u vchodu okrasnými letničkami. Vždy na noc jsem přes květináč natáhla igelitový pytel, abych rostliny uchránila před nočními nízkými teplotami. Doma za oknem se rajčatům i paprikám dařilo tak dobře, že jsem měla problém, aby se nezlomily. Hlavně rajčata byla vysoká. „Neblázni a počkej po zmrzlých,“ odrazoval mě manžel od plánu na venkovní výsadbu.

Jenže já jsem nevydržela. Pár dní před svátkem Pankráce, Serváce a Bonifáce jsem rajčata i papriky vysadila ven. První dny se jim dařilo. Venku bylo slunečno a večer teploty nešly k nule. Jenže pak se změnilo počasí. Přes den foukal studený silný vítr a v noci klesly teploty na dva pod nulou, ač meteorologové noční mrazíky v naší oblasti vyloučili.

Mohlo by Vás zajímat:

Pavel (56): Zahrada je moje chlouba. Jenže soused mě začal kopírovat. A ještě se tím chlubí

Za hloupost se holt platí

Včera ráno, když jsem se zašla podívat na zahradu, začaly mi téct po tváři slzy jako hrachy. Na záhonu byly všechny rostliny pomrzlé. Listy jim visely dolů a měly černou barvu. Další den už ležely na hlíně. Nemělo cenu čekat, zda se vzchopí. Vytrhala jsem je a z posledních sil jsem se svalila na gauč. „Takové práce to bylo. Dva měsíce okolo toho skáču a pak to zničím. Měla jsem tě poslechnout. Teď nemám nic,“ brečela jsem manželovi u kávy.

Můj manžel je dobrák. Přivezl mi z trhu rostlinky nové. Dal za to rovnou tisícovku. O víkendu vše zasázím znovu. Ale budu mít v sobě celé jaro pachuť, jak jsem svou blbostí přišla o vše. Zapíšu to do zápisníčku. Trochu mi zlepšilo náladu, když jsem zjistila, že i babičce se občas stalo, že jí rostliny zmrzly. Holt, kdo nic nedělá, nic nezkazí. Tak to musím brát sportovně. Stanou se horší věci. Ale zamrzí to.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Štěpán (72): Přistihl jsem sousedku, jak mi krade rajčata. Pak mi prozradila pohnutou minulost mé zahrady