Zanedbaný kaz může být příčinou úmrtí pacienta, varuje špičkový stomatolog Jiří Škrdlant

Zmíněný případ není zdaleka ojedinělý. Na následky problémů se zuby ještě nedávno umíralo podle průzkumů ve Velké Británii 5–6 pacientů ročně. Zdánlivě nevinná bolístka v ústech se tak časem může změnit v boj o život. A to zejména u dětí, u nichž se péče o mléčné zuby často podceňuje.

Pro zdravý chrup přitom stačí dodržovat několik jednoduchých zásad - pečlivě si čistit zuby, pravidelně chodit na prevenci a dělat odpovídající pauzy mezi jídly. „Ať už jde o bonbon, chleba s máslem nebo vepřo, knedlo, zelo, tak nám v ústech po jídle klesne pH, čili se stane kyselým, a to je nebezpečné pro zuby,“ upozorňuje Jiří Škrdlant.

„Přírodní mechanismus je nastavený tak, že zhruba tři čtyři hodiny trvá, než se pH srovná a zoubky se nám v uvozovkách zahojí, čili naše sliny a ty hodné bakterie to zařídí tak, že se zuby zahojí,“ poukázal v obsáhlém rozhovoru, kde zmínil také nejnovější trendy v zubařině, často propíraný nedostatek stomatologů i to, jak se zbavit strachu ze zubaře, kterým trpí spousta z nás.

Vychytávky pro bělejší a zářivější úsměv: Našli jsme chytré pomůcky od 35 Kč

Proč jsou zubaři v Čechách tak drazí

Když se budeme bavit o péči o zuby a jejich zdraví, kam se Češi jako národ posouváme? Už třeba chápeme, že je potřeba si čistit zuby?
Tohle to je složitá otázka, protože my pro to nemáme žádná tvrdá data. Ta éra za komunistů, kdy se vše kontrolovalo, skončila. Potom se nám výzkumy rozpadly. Bohužel jsme v tomhle za celým světem. Nicméně si myslím, že se péče o zuby hrozně diverzifikovala. Jsou skupiny lidí, kteří o ně extrémně dbají, a naopak skupiny, které nemají zájem.

A ze své zkušenosti v posledních letech pozorujete, že o sebe lidé začínají víc pečovat?
Ve velkých městech rozhodně, v těch menších to trošku skřípe, protože dostupnost péče je horší, stejně tak povědomí lidí.

Lidé se často ptají, proč jsou některé zákroky u zubaře tak drahé. Je to proto, že řada z nich není na pojišťovnu?
Většina exkluzivních výkonů není na pojišťovnu. Tam už jsme se zařadili na úroveň západní medicíny, protože zubní zdraví je ovlivnitelné, čili pokud si čistíme zuby, nemáme potřebu náročných výkonů. Je proto na každém, jak si to udělá. Samozřejmě v momentě, kdy dojde na ty výkony, už to něco stojí a pojišťovna na to nemá. A pak je na nás, jak jsme, nebo nejsme schopní si to zaplatit. Cena je relativně vysoká proto, že vyžaduje odborný personál, značné technické vybavení, erudici minimálně jednoho, spíš dvou vysokoškolsky vzdělaných lidí v ordinaci, plus zázemí laboratoře. Prostě jsou to drahé záležitosti, a pokud chceme špičkovou péči, musíme si za ni zaplatit.

Poradíte nám, jak poznat dobrého zubaře? Ptát se okolí?
Asi bych se zeptal známých, v rodině. To funguje nejlépe, protože krásnou reklamu a hezký web si může udělat každý a není to známka toho, že je pracoviště kvalitní. Čili nejlépe funguje doporučení.

Na druhé straně ze všech stran slyšíme, jak je v Česku nedostatek zubařů. Je tedy vůbec z čeho vybírat?
Za mě je to o úhlu pohledu, protože ta problematika je široká. V roce 1990, když jsme začínali privátně, bylo v Čechách nějakých 6 500 zubařů. Dneska jich je 10 000, takže ten počet obrovsky vzrostl. Přesto se pořád tvrdí, že je málo zubařů. Ona totiž dnešní stomatologie funguje jinak. Tehdy jsme zvládali velké množství pacientů, nemůžu říct méně kvalitně, ale prostě na tehdejší úrovni. Teď se úroveň zvedla, technologie jsou náročnější, hlavně časově. Výsledek je kvalitnější, udržitelnější, čili má delší perspektivu. Nicméně to vyžaduje delší čas na ošetření jednoho pacienta. Z toho možná vyplývá ten nedostatek zubařů. Nicméně když já odsanuju, spravím, zrekonstruuju chrup jednoho pacienta, tak potom v podstatě spadá do péče dentální hygienistky. Já na něj nemusím deset nebo patnáct let sáhnout.

Dejte sbohem žlutým skvrnám na zubech. Pomoci může správná životospráva, méně kávy a cigaret

Jiří Škrdlant o kazivosti zubů a jejím nebezpečí

Hodně diskutované téma jsou plomby. Už nejsou amalgámové, něco hradí pojišťovna, něco nehradí, jak to teď tedy je?
Od roku 2026 nás čeká změna, nicméně upřímně se obávám, že než se ten systém stabilizuje, bude to chvíli trvat. Měla by tam zůstat jakási verze plomby hrazená pojišťovnou, ale ta verze bude výrazně užší, čili budeme umět udělat výplň na pojišťovnu pouze v malém rozsahu na drobný kaz, který bude včas rozeznán. A zase se dostávám k té prevenci, čili je třeba často chodit nebo pravidelně chodit k zubaři a nechat si kontrolovat zuby, aby se zachytily nejmenší kazy.

A ještě bych zdůraznila tu věc, kterou jste řekl, je to o nás, jak si čistíme zuby.
Určitě.

Jestli si je čistíme a jak si je čistíme.
Ano, a my se to nemůžeme naučit tím, že si otevřeme nějakou knížku, kde si to přečteme, nebo nějakou brožuru, která to vysvětluje. Je potřeba, aby nás to naučil odborník, čili dentální hygienistka, naší rukou v naší puse. Aby vybral správné pomůcky, mezizubní kartáčky, zubní nitě, zubní kartáček.

Já chci ještě probrat kazivost zubů a možná zbourat některé mýty. Někdo tvrdí, že má kazivost zubů v rodině, ale to je blbost.
I ta vyšší kazivost je ovlivnitelná. Tím, že si budu kvalitně čistit zuby, uzpůsobím své dietní zvyky tomu, že mám vyšší kazivost, tak ji můžu výrazně ovlivnit.

Říkáte dietní zvyky, takže platí, že třeba nemáme kousat bonbony nebo máme dávat pozor na sladké, na cukry?
Ne, o tom to není. Tam je to o snězení čehokoliv. Ať už jde o bonbon, chleba s máslem nebo vepřo, knedlo, zelo, tak nám v ústech po jídle klesne pH, čili se stane kyselým, a to je nebezpečné pro zuby. Přírodní mechanismus je nastavený tak, že zhruba tři čtyři hodiny trvá, než se pH srovná a zoubky se nám v uvozovkách zahojí, čili naše sliny a ty hodné bakterie to zařídí tak, že se zuby zahojí. Ale potřebují na to čas, dejme tomu ty čtyři nebo pět hodin. Když budeme jíst co pět hodin, tak je jedno, co jíme. Tam je důležité nechat tomu pauzu a mezitím pít jenom vodu.

Co lidé často podceňují a neměli by? Třeba právě zubní kaz. Mají pocit, že ten je někde na zubu, ale ono potom, když se to nechá, z toho můžou být záněty a může se to dostat do celého těla, můžou z toho být kardiovaskulární problémy. Kam až to může zajít?
Přesně tak, zanedbaný kaz může být příčinou úmrtí pacienta. Bohužel. Teď jsem nedohledal tvrdá data, protože nejsou k dispozici, nicméně nějakých devět deset let zpátky umíralo ve Velké Británii na zubní komplikace nějakých 5–6 pacientů za rok. Je to zánětlivá záležitost, která může dospět až do velmi těžkého stavu. Těch případů v Čechách jsou desítky, nekončí tedy smrtí, ale vyžadují hospitalizaci.

PORADNA: Jak překonat dětský strach z ošetření u zubaře? Přesný návod prozradila psycholožka Samsonová

Jiří Škrdlant o péči o mléčné zuby

Soud nedávno otevřel případ, který řešil smrt pětiletého kluka. Je to prezentováno, jako že umřel po vytržení zubu, ale tam to bylo o tom, že měl už něco zanedbaného, byla tam sepse organismu.
To je samozřejmě velmi smutná záležitost. V dnešní medicíně by se to stát nemělo, ale svalit vinu na lékaře, který nerozeznal závažnost... To si myslím, že není úplně dobře, protože to muselo začít daleko dřív. V momentě, kdy má dítě horečky, je celkově schvácené a má problém v ústech. To se samozřejmě nestane ze dne na den.

Tady tomu chlapci bylo pět let, to znamená, že šlo o mléčné zuby. Další mýtus, který panuje ve společnosti, je, že se o mléčné zuby nemusíme starat. Vypadnou, narostou druhé. Jak je to tedy s péčí o mléčný chrup?
Mléčný chrup je důležitý a je důležité, aby mléčné zuby zůstaly v dutině ústní do doby, kdy se spontánně vymění. Samozřejmě někdy provádíme preventivní extrakce, pokud se nám nezdá srovnání stálých zubů, ale většinou se snažíme, aby tam mléčný chrup zůstal. Proto je důležitou začít s prevencí už v době, kdy se prořežou první zoubky a děťátko by, dejme tomu v půl roce, mělo poprvé navštívit zubního lékaře, aby se seznámilo s prostředím, aby zjistilo, že o nic nejde, že se mu jenom někdo podívá do pusinky. Když tahle spolupráce co půl roku funguje, tak v momentě, kdy nastane nějaký problém, je snadno řešitelný, protože dítě spolupracuje.

Vy zmiňujete ideální případ, kdy to funguje, ale jsou i případy, kdy to s dětmi nefunguje. Co s nimi? Jak se ošetřuje takzvaně neošetřitelné dítě?
Zase je tam obrovský posun. Ve Velké Británii, když se zubní lékař špatně podívá na dětského pacienta, už je to pomalu o soud. V Čechách ta situace zatím taková není, nicméně dítě je potřeba ošetřit nějak „humánně“. Pro ty úplně neošetřitelné máme možnost celkové anestezie, čili uspat, provést ošetření. Samozřejmě je to náročnější, přístrojově náročnější, personálně náročnější, a pro malého pacienta to není úplně zdravé. Důležité je také zmínit, že každá celková anestezie znamená určité riziko, proto se jí snažíme vyhnout. A právě to navázání spolupráce v nejnižším věku je pro nás nejdůležitější.

Michaele Pokorné našli v těhotenství agresivní nádor: Po dvou chemoterapiích přišel předčasný porod

Jak se zbavit strachu ze zubaře

Ptala jsem se AI, na co se lidé často ptají ohledně zubařů, a jedna z otázek byla, jak se zbavit strachu z něj. Já jím třeba netrpím, ale máte vy nějaké metody?
Je to určitě o důvěře. V momentě, kdy je vybudovaná důvěra mezi lékařem a pacientem, není strach na místě. Důvěra nevznikne ze dne na den, ta se buduje. Čili když přebíráme pacienta do ošetření, začínáme nejjednoduššími výkony, které jsou i pro pacienta nejsnáze uchopitelné, a postupně zvyšujeme komplikovanost výkonů až do těch velmi komplikovaných, které potom už není problém udělat. To je z naší strany.

A co může udělat pacient?
Ze strany pacienta je to určitě mentální příprava. Nebál bych se opakovaně si vyžádat konzultaci bez toho, že bych šel na ošetření. Konzultace ani nemusí probíhat v ordinaci, ale třeba v kanceláři. Určitě je potřeba z naší strany pacientovi přesně vysvětlit, co se bude dít, ať už v písemné nebo ústní formě.

Co dalšího prozradil stomatolog Jiří Škrdlant v rozhovoru s Bárou Hlaváčkovou?

• O bělení zubů a jeho nezávadnosti pro zdraví
• Čím neškodit barvě zubů
• K čemu jsou dobré fazety a kolik stojí
• Pro koho je vhodný implantát a kolik stojí