Vousatá zpěvačka Julia: Lidé se jí báli, pak ale svým hlasem uchvátila svět

Julia Pastrana (1834 – 25. březen 1860) byla mexická zpěvačka a umělkyně, která trpěla vzácnou nemocí hypertrichózou. Ta se projevuje nadměrným růstem ochlupení. Pacientům postiženým touto chorobou se dříve říkalo vlčí či vlkodlačí lidé.
Zdroj: Wikimedia Commons, Public Domain
Julia Pastrana (1834 – 25. březen 1860) byla mexická zpěvačka a umělkyně, která trpěla vzácnou nemocí hypertrichózou. Ta se projevuje nadměrným růstem ochlupení.Pacientům postiženým touto chorobou se dříve říkalo vlčí či vlkodlačí lidé.Julia Pastrana to neměla jednoduché. Dostávala ošklivé přezdívky a pro odlišný vzhled byla neustále vystavována. Dokonce jí unesli do USA, aby ji za poplatek předváděli milovníkům bizarností.Julia byla i přes svůj mužský vzhled citlivá a inteligentní žena.+ 8 fotek+ 9 fotek

Asi jen málokterou celebritu potkal tak těžký osud jako zpěvačku Julii Pastranu. Nemoc, kterou trpěla, lidi děsila. Kromě fyzických problémů jí tak způsobovala i značné psychické potíže. Navíc ani z hlediska osobního života se s ní osud zrovna nemazlil. Kromě veškeré smůly ale byla obdarována také výjimečným hlasem, který zaujal celý svět.

Tereza Endrštová
Tereza Endrštová 12. 04. 2020 09:46

Julia Pastrana se narodila 25. března 1834 v mexickém státě Sinaloa. Už od narození ale vypadala o dost jinak než ostatní. Její tvář a tělo totiž pokrývaly rovné černé chlupy. Vzácné dědičné onemocnění, kterým Julia Pastrana trpěla, se nazývalo hypertrichóza terminis. Kromě toho měla ale také nezvykle velké uši, nos a nepravidelné zuby. Za to mohla další nemoc zvaná gingivální hyperplázie, která jí ale během života nebyla diagnostikována. Tato choroba jí zesilovala rty i dásně.

Říkali jí vlčí žena

O začátcích Pastranina života se vypráví více příběhů. Manažeři výstředních vystoupení zvaných „Freak shows“, ve kterých Julia vystupovala, o ní psali jako o člence domorodého amerického kmene nazývaného “kořenoví lidé”. Jeho příslušníci byli velmi podobní opicím a žili v jeskyních. Zmíněné „Freak shows“ vystavovaly pro veřejnost všechny živočišné rarity, tedy často i lidi s různými vzhledovými odchylkami. V této verzi se mluví také o jakési paní Espinose, která byla kmenem kořenových lidí unesena a musela s nimi žít v jeskyni. Když se jí podařilo utéct, vzala s sebou i Julii.

Druhá verze o Juliině původu pochází z vyprávění domorodých vesničanů v Ocoroni v Mexiku, kde údajně Pastrana žila. Zvláštní mladou dívku označovali místní obyvatelé jako „vlčí ženu“. Tento příběh říká, že Julia žila nejdříve se svou matkou, poté ji strýc prodal cirkusu. To, co mají obě tvrzení společného je fakt, že v jednu dobu žila Julia v domě Pedra Sancheze, tehdejšího guvernéra státu Sinaloa.

Do USA ji přivezl celník

V Mexiku údajně koupil Juliu celní úředník, který ji přivezl do Spojených států. Zde také vystupovala až do roku 1854, kdy se jí podařilo utéct do Baltimoru s Theodorem Lentem, kterého si také vzala. Její muž jí začal dělat zároveň manažera vystoupení na cestách po USA a Evropě.

Lidé ji označovali jako napůl zvíře a napůl člověka. Ve zvrácených „freak shows“ proto vystupovala pod mnoha nepěknými přezdívkami jako „opičí žena“, „paviání dáma“ nebo „nepopsatelná“. I přes odlišný vzhled se na Juliu usmála také trocha štěstí. Svou inteligencí a hlasem totiž dokázala spolehlivě oslovit publikum, které si jí rychle oblíbilo.

Smrt po porodu

Během turné v Moskvě Pastrana porodila syna, který měl podobné rysy jako jeho matka. Bohužel však tři dny po porodu zemřel. O pět dní později zemřela na poporodní komplikace také Julia. Už tak nešťastný příběh plný lidského utrpení ale dále pokračoval. Juliin manžel Lent totiž bezohledně prodal těla manželky i syna profesorovi Sukolovovi z Moskevské univerzity, který je taxidermicky uchoval. Tento proces spočíval v kombinaci technik preparování zvířat a balzamování chemikálií.

Technicky vzato uchovaná těla nebyla mumiemi, přestože je někteří autoři tak označovali. Podle renomovaného vědce Charlese Darwina byla těla navíc vycpaná. Pastranin manžel Lent je pak od profesora Sukolovova znovu koupil, aby je mohl vystavovat po celé Evropě. Zvláštní je i fakt, že si Lent později našel jinou ženu s Pastraninými rysy jménem Marie Bartel, se kterou se oženil. Po svatbě ji ale přejmenoval na Zenora Pastrana.

Nelidské výstavy

Déle než sto let byla těla Pastrany a jejího syna vystavována v muzeích, cirkusech a zábavních parcích. Teprve až v roce 1972, během vystavování těl ve Švédsku, se proti organizátorům výstavy zvedla vlna silného odporu veřejnosti. To vedlo k tomu, že byla jejich těla veřejnosti skryta. Bohužel se k nim ale dostali vandalové, kteří tělo Pastranina dítěte poškodili. Jeho zbytky pak snědly myši. Až v roce 2013 byl Julii uspořádán katolický pohřeb, kterého se zúčastnily stovky lidí. Její ostatky jsou uloženy na hřbitově v Sinaloa de Leyva, nedaleko místa odkud pocházela.

NA NELEHKÝ PŘÍBĚH UMĚLKYNĚ SE PODÍVEJTE V GALERII:

Zdroj textu: en.wikipedia.org

Cukrářská hvězda Besky o toxickém prvním manželství: Otřesná životní zkušenost probíhala i během MasterChefa

Cukrářská hvězda Besky o toxickém prvním manželství: Otřesná životní zkušenost probíhala i během MasterChefa

Související články

Další články